Pranostiky na den 5. 7.

5. červenec v pražském Klementinu: minimum 9,2 °C (r. 1962), denní průměr 19,5 °C (od r. 1961), maximum 36,4 °C (r. 1957).
Slunce vychází v 05:02 a zapadá v 21:15. Slunce je 16 h 12 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) 7 h a 47 minut.
Lidová rčení: Jít na slačky – jíti okounět pod okna domu, kde je nějaká hostina.
Ze starých kronik: L.P. 1503 nazejtří po sv. Prokopu kněží pražští uložili půst pro veliké sucho, kteréž tehdáž v Čechách bylo, nebo déšť za tři měsíce pořád nepršel. (Veleslavín cituje Hájka)
- L.P. 1863 na návrh olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka určil papež Pius XI. 5. červenec svátkem sv. Cyrila a Metoděje. Na Velehradě proběhly oslavy 1000. výročí příchodu věrozvěstů na Velkou Moravu.
- L.P. 1905 byl v Praze po dlouhých sporech, zejména s pražským arcibiskupem, položen základní kámen k pomníku Jana Husa na Staroměstském náměstí.
- L.P. 1954 začala v Čechách povodeň. V povodí Otavy se jednalo o stoletou vodu a řeka zaplavila značnou část města Písek. Dále po proudu Vltavy byla povodňová vlna zpomalena právě dokončovanou vodní nádrží Slapy, která zachytila asi 90 milionů m3 vody. V Praze kulminovala Vltava dne 10. července 1954 a byl zde zaznamenám průtok 2275 m3/s.
- L.P. 1997 počátek intenzivních dlouhodobých dešťových srážek, které vyvolaly rozsáhlé povodně na značné části Moravy, ve východních Čechách, v povodí Orlice a horního Labe, povodní byla postižena téměř třetina našeho území. Zaplaveno bylo 536 měst a obcí v 34 okresech. Během několika kritických dnů mezi 4. a 8. červencem spadlo v povodí Odry a Moravy místy až přes polovinu ročního úhrnu. Nejvyšší denní úhrny srážek byly naměřeny na Lysé hoře, kde za jediný den spadlo 234 mm vody. S menší intenzitou pokračovaly vydatné srážky i od 18. do 24. července. Na Pradědu napršelo za celý měsíc 661 milimetrů, což představovalo 450 % průměrných červencových srážek a 50 % průměrných celoročních srážek. . .
Svátek má Cyril a Metoděj. Cyril se vykládá jako "pán, páneček, vladyka", popř. "pánův". Jméno Metoděj lze je vyložit jako způsob bádání, zkoumání, poznání, cesta za něčím.
Dnes se připomínají misionáři a spolupatroni Evropy sv. Cyril a Metoděj. Jsou nejen patroni Evropy, ale byli vzýváni jako záštita v bouři. Oba solunští rodní bratři dříve, než přišli na pozvání knížetem Rostislavem na Velkou Moravu, působili nějaký čas jako misionáři u Chazarů na Krymu. Odtamtud se vrátili s ostatky sv. papeže Klementa I., které vzali s sebou na Moravu a později do Říma. K evangelizaci Moravy Konstantin sestavil staroslovanské písmo a do slovanského jazyka přeložili bohoslužebné knihy a Písmo svaté. Postarali se o výchovu svých žáků a pak, aby vyřešili tři záležitosti, odešli do Říma. Tam o 10-12 let mladší z bratrů onemocněl, v klášteře přijal jméno Cyril a zemřel. Metoděj se vracel jako arcibiskup a zažil mnohé těžkosti, včetně vězení i dalšího nařknutí, pro které musel znovu do Říma. Dosáhl zřízení moravské církevní provincie se slovanskou bohoslužbou. Zemřel na Moravě. Zemřeli v r. 869 a 885.

zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: koláž Antonín ViK