Pranostiky na den 2. 4.

2. duben v pražském Klementinu: minimum – 7 °C (r. 1785), denní průměr 8,7 °C (od r. 1961), maximum 22,4 °C (r. 1976).
Slunce vychází v 06:37 a zapadá v 19:37. Slunce je tedy 12 h a 59 minut nad obzorem (délka dne). Soumrak a noc (slunce pod obzorem) je 11 h. Z toho je astronomická noc (tma) 7 hod. a 11 minut. Astronomický rozbřesk (první sluneční paprsky) nastává v 04:43 a úplná tma v 21:31.
O pranostikách: Proměnlivé dubnové počasí je patrně příčinou toho, že k jednotlivým dnům měsíce máme jen málo rčení. Nejvýznamnějším „kritickým“ dnem dubnových pranostik je svatý Jiří.
O počasí: Podle lidové meteorologie do prvních dnů dubna z předchozího měsíce zasahuje povětrnostně příznivé období Mariánského jara (Josefskomariánské oteplení). Karel Čapek k tomuto měsíci poznamenává: "Duben to je ten pravý a požehnaný měsíc zahradníkův. Ať si jdou do háje milenci se svým velebením máje, v máji stromy a květiny jen kvetou, ale v dubnu vyrážejí, vězte, že toto klíčení a rašení, ty puky, pupence a klíčky jsou největším divem přírody."
Ze starých kronik, o počasí: L.P. 1504, od počátku dubna až blízko ke konci července žádných dešťů napršelo. Z toho sucha pošel nedostatek obilí a drahota. Kopa vajec byla za 7 grošů a plece též. Potom přišla zima veliká a tuhá, kteráž trvala přes tři měsíce, od svatého Martina, až do středopostí (4. postní neděle). Na štědrý den blýskalo se a hřmělo, však bez povětří, mračna a deště.
Lidová rčení: Dal si mrskat prdel – byl nezvykle štědrý. V prdeli má vši a v kapse nasráno – je chuďas. Zarazily se mu větry v prdeli – polekal se, dostal strach.
Svátek má Erika, význam jména můžeme volně přeložit jako všemocná vládkyně.
Dnes si připomíná sv. František z Paoly, je patronem poustevníků a italských námořníků, vzýván na ochranu před morem; při manželské neplodnosti. Pocházel z Paoly v Itálii. Kolem 13 let byl přes rok ve františkánském klášteře. Po vykonání pouti do Říma a do Assisi si našel jeskyni v horách Kalabrie, kde žil v největší přísnosti. Přidali se k němu další muži, a tak založil nejpřísnější kongregaci poustevníků, později změněnou na řád Nejmenších bratří. Přísnost života sv. Františka je srozumitelná jen v kontextu veliké lásky a pokory, kterou byl prozářen. Ustavičný půst, který je čtvrtým slibem, odůvodňuje slovy: "Když se tělo postí, duch se očišťuje, mysl pozdvihuje, tělo duchu podrobuje, srdce pokořuje a žádostivost vystřídá světlo čistoty." Zemřel 2. dubna v r. 1507.

zdroj: archiv Antonín ViK, Velký pranostikon - Zdeněk Vašků, Medardova kápě - Jan Munzar
www.catholica.cz