Pověry a povídačky o dušičkách jsou spojené zejména s 2. listopadem
- Když se ráno zvonilo v kostele o Dušičkách, musí se zase všechny duše vrátit do očistce, kde v ohni pykají za své hříchy na tomto světě spáchané.
- Panoval také názor, že pokud na Dušičky padá déšť, tak duše oplakávají své hříchy.
- Na Znojemsku hospodyně pokládaly o svátku Všech svatých do okna chleba pro dušičky, vracející se v noci před svým svátkem do svého domu.
- Lidé také házeli na svátek všech svatých do ohně mouku, aby se duše v očistci ochladily. Je také možné hodit do ohně střídku chleba, což se provádí ze stejného důvodu, duše zemřelých v očistci se tímto úkonem ochladí. (časopis z r. 1855)
- Členové rodiny se večer sešli u stolu, aby si modlitbou připomněli zemřelé příbuzné a z večeře ponechávali zbytky, kdysi hlavně kaši, housky a mléko.
- V tento den se odstraňovaly ostré předměty: Když ten den zůstal nůž nebo pila položena ostřím vzhůru, musela duše v očistci dvojnásobně trpět (Rychnovsko).
- Nechá-li se nůž na stole ostřím nahoru ležeti, dušička letíc jizbou na něm se pořeže. (ze Slezska)
- Žízniv nechodí se spáti, aby duše rozespalá hledáním vody po tmě se neunavila a tím tobě slabosti na těle nezpůsobila. (ze Slezska)
