Bylo to za oněch časů, když kočky nosily střevíce, žáby chodily v čepcích, osli s ostruhami po ulici břinkali a zajíci se honili za psy. Tehdáž žil v jedné zemi král a měl dceru nevídané krásy. Jezdili za ní knížata i králové, ale ona žádného nechtěla, až konečně vyhlásila, že jen toho si vezme, kdo ji bude po tři dny hlídati a nedá jí utéci. Sta se jich přihlásilo ale žádný jí nedohlídal a každý svou smělost zaplatil smrtí. To se dověděl v kterési daleké zemi mladý králevic Matyáš, švarný junák a ten si umínil, že krásnou princeznu musí dostat za ženu stůj co stůj. Nabral si peněz, připjal šavli k boku a vzhůru do města. Cestou potkal tlustého člověka s ohromným břichem jako sud. Byl to Široký, který uměl břicho tak rozšířiti, že se v něm celá četa vojska ukryla. I spřátelivše se, šli spolu dále, až zastihli člověka vyzáblého, vysokého jako tyč! To byl Dlouhý, jenž se dovedl až do oblak vytáhnouti a když pak udělal krok, urazil míli cesty. Všichni tři potom ještě sebrali u lesa člověka s tak ohnivýma očima, že nač upřel zrak plnou silou hned se vzňalo a plným plamenem hořelo. Ten se představil jako Žárooký a když mu Matyáš nabídl dobrý plat i on se s radostí k nim připojil. Králevic Matyáš byl rád, že našel takových tovaryšů i vyjevil jim, proč do královského zámku putuje, vydal se s nimi společně hlídat tajemnou princeznu.
Když jim král oznámil, prchne-li jim princezna, že všichni přijdou o hlavu, usedli všichni ku hlídce v ložnici sličné princezny, jejíž nesmírnou krásou Matyáš byl rázem všecek okouzlen a také jí se hezký princ tuze zalíbil. Až do půlnoci šla hlídka dobře, ale pak všichni hlídači tvrdě usnuli. Princezna rychle se proměnivši v červené jablíčko vytratila se z jizby na dvůr a ze dvora z hradu ven. Ale v tom se Matyáš vzbudil, Žárooký vypátral jablíčko, Dlouhý se pro ně oknem natáhl a když je Matyášovi podal, změnilo se zase v princeznu. Tak vyhrála hlídka v prvou noc. Po druhé jim princezna uletěla jako holubička, ale i tu Žárooký bleskem svých očí srazil z oblak k zemi a Dlouhému do rukou. Třetí noc pak udělala se princezna malou muškou, vylítla oknem na dvůr a změnivši se v rybičku ponořila se na dno studně. Marně ji Dlouhý ze studně hleděl polapiti a Široký tělem vytlačiti z vody ven! Teprve Žárooký žhavým zrakem uvedl vodu do varu, takže horkem puzena rybička sama ven vyskočiti musila. Princezna nabyvši zase své dívčí podoby padla přímo Matyášovi kolem krku a ráda jej následovala do jeho říše. Její otec nechtěl to ale dovoliti a poslal četu vojska za milenci a jejich třemi statnými druhy. Ale když již bylo jim vojsko v patách, vytáhl se Dlouhý do oblak a pokryl čapkou polovici slunce. Vojáci byli v čiré tmě, zatím co uprchlíci dále utíkali. Když pak již u Matyášova rodného města zase je vojsko dohánělo, poslal Široký své přátele všecky napřed do města, sám pak postavil se před bránu a otevřel hubu do kořán jako vrata. Vojsko majíc hubu jeho za bránu vběhlo do ní. A Široký sklapnul ústa všecko pohltil. Teprve na žádost Matyášovu zase zajatce přes hradby vyplivl a zatím co utíkali, co jim nohy stačily, slavil Matyáš s princeznou zasnoubení. К svatbě pozvali i otce princezny, jejž zatím usmířili. Matyáš pak se svým tovaryšům skvěle odměnil a oni u něho zůstali až do skonání.
