V tento den se ve slavnostně vyzdobených kostelech světily květiny, byliny a semena, proto se také nazýval tento svátek dnem Marie kořenné, nebo kořenná matka Boží. Tento zvyk vycházel z oné biblické legendy o Mariině prázdném hrobě, který prý byl prosycen vůní bylin a květin. Církev na tento obřad vytvořila požehnání, to znamená svátostinu, a v tom žehnání převedla modlitbami účinek léčivých bylin na Boha a na přímluvu Matky Boží a svatých. Nejstarší žehnající církevní formule je doložena v Německu v 10. století.
K požehnání se předkládaly různé rostliny a v různém počtu, většinou šlo o druhy, které měly medicínské účinky a jimž lidé přičítali zvláštní sílu. Naši předkové věřili, že posvěcením získají tyto mariánské byliny ještě zázračnější léčivější účinky a magičtější moc, že nejen budou léčit a uzdravovat, ale také ochraňují před zlými silami a neštěstím.
