Nedílnou součástí vánočního stromečku bylo také jeho osvětlení. Světlo po celé vánoční období symbolizovalo návrat Slunce a prodlužování světlých dnů. Podle starších pohanských zvyků byly zapálené ohně oslavou příchodu slunce a zimního slunovratu.
Ještě na počátku 18. století byly voskové svíčky poměrně drahé a mohli je používat jen lidé zámožní. Proto se používaly malé louče, případně stromek zůstával zcela bez osvětlení. Světlo pak zajišťovaly větší louče, olejová lampa nebo velká vánoční svíce, která však nebyla dostupná každému. K všeobecnému rozšíření svíček přispěl až vynález parafínu kolem roku 1830. V českých zemích se vyráběly od roku 1866, ale i tak se dlouho dávala přednost doma zhotoveným svíčkám, ať již ze zbytků surového loje nebo ze zbytků po vyhořelých lojových svíčkách.
S rozsvícenými svíčkami se v Čechách vánoční stromek měl poprvé představit až v roce 1860 v domě univerzitních profesorů, v takzvaném Starém Štokhausu v Celetné ulici v Praze, ale zvyk se ujímal velmi pomalu. V aristokratickém Německu se osvětlený strom objevuje asi už v 17. století. Často bývá v literatuře zmiňován dopis Liselotte Falcké (1652–1722), pozdější vévodkyně orleánské, v němž vzpomíná na keříky buxusu se svíčkami z Vánoc svého dětství na dvoře v Hannoveru.
S osvětlováním vánočního stromku se začalo v lidovém prostředí až v druhé polovině 19. století. Na stromek se svíčky zprvu jen nalepovaly nebo přivazovaly nití či zapichovaly zespodu na větev špendlíkem. Plechová pérová svorka (žabka) na uchycení svíčky, dodnes užívaná byla vynalezena v Německu v roce 1879 a ještě před ní kovový držák se závažím, umožňující udržet svíčku na stromku v kolmé poloze.
Rozšíření osvětlení vánočního stromečku se změnilo s vynálezem žárovky, kterou si nechal patentovat v roce 1879 Thomas Alva Edison. O tři roky později, v roce 1882, se světýlka poprvé objevila i na vánočním stromečku – zásluhou Edwarda H. Johnsona, viceprezidenta Edisonovy společnosti. V Českém prostředí se vánoční žárovky objevují na konci 20. let v období první republiky. Elektrické sváteční osvětlení vyráběla firma Osram a propagovala je tehdy pod sloganem „vánoční svíce rozjasní každému líce“. I přesto až do 60. let však stále převažovaly v domácnostech voskové svíčky.
Změna přišla až v průběhu 70. a 80. let. Během socialismu se staly velmi populární zejména řetězy s elektrickými svíčkami ve tvaru zvonečků, šišek, sněhuláků, stromečků, či ikonických muchomůrek. Okna pak bylo v módě zdobit světelnou hvězdou dostupnou na trhu ve východním Německu. Světýlka v té době vyráběl např. slovenský podnik Zlatokov Trenčín. Za 170 Kčs nabízel oblíbené varianty Kryštál, Calla, Reflex, nebo Lotos s 12 světly. Tyto řetězy byly mimo jiné známé tím, že v případě poruchy jedné žárovky zhasl celý obvod. Z důvodu vysoké poruchovosti docházelo často také ke zkratům či úrazům elektrickým proudem. Přesto jsme si je konečně nadobro zamilovali.
Jak to bylo s objevem světýlek na vánoční stromeček:
Vše způsobil vynález žárovky, kterou si nechal patentovat v roce 1879 Thomas Alva Edison. V roce 1880, během vánočního období, pozval do své laboratoře v Menlo Parku (ve státě New Jersey) skupinu vládních úředníků. Aby trefili k jeho laboratoři i za tmy, zavěsil kolem cesty několik elektrických žárovek. V té chvíli ještě netušil, že právě položil základ modernímu vánočnímu osvětlení – žárovky tehdy měly sloužit jen čistě praktickému účelu.
O tři roky později, v roce 1882, se světýlka poprvé objevila i na vánočním stromečku – zásluhou Edwarda H. Johnsona, viceprezidenta Edisonovy společnosti. Johnson ozdobil svůj stromeček v newyorském domě osmdesáti červenými, modrými a bílými žárovkami. Stromek navíc umístil na otáčivý stojan, který se díky malému motoru otočil šestkrát za minutu. K tomuto technickému zázraku si pozval novináře – a ti o novince nadšeně psali. Do té doby se totiž používaly výhradně parafínové svíčky, které často způsobovaly požáry. Přesto se elektrické osvětlení zatím masově nerozšířilo. Žárovky byly na konci 19. století luxusním zbožím. Navíc jejich instalace vyžadovala elektrikáře – a těch bylo jako šafránu. Vánoční osvětlení tak zůstávalo výsadou bohatých domácností. Postupně se ale světýlka začala objevovat alespoň ve výlohách obchodních domů.
Zásadní zlom nastal až na začátku 20. století díky Albertu Sadaccovi. Ten začal vyrábět levnější elektrická světýlka určená přímo pro vánoční výzdobu. Jeho firma chytře reagovala i na tehdejší tragické události – požáry způsobené svíčkami na stromečcích a nabídla bezpečnější alternativu. První běžná sada obsahovala osm žároviček a stála 12 dolarů. A právě od té doby se začala vánoční světýlka objevovat v domácnostech.
zdroj: kniha Obyčeje a slavnosti v české kultuře - Eva Večerková (1945)
