Když vzešlo obilí nepřestávala rolníkova starost, aby měl hojnou úrodu. Staří hospodáři pečovali všemi prostředky o zdar budoucí sklizně, na níž záviselo vše. Museli pole ochránit před možnými škůdci: ptáky, zajíci, ale i zlými silami. Magické účinky se připisovaly hlavně svěcené vodě, svěceným proutkům, křížkům, zamčeným zámkům. Tak již v den sv. Tří králů kropili obilí svěcenou vodou, aby se zvedlo. Na Květnou neděli odnášeli svěcené kočičky na pole, kde je zabodávali do všech rohů, aby se obilí pěkně zvedlo, při čemž říkali:
Bůh Otec, Syn a Duch svatý, požehnej mně pole osatý.
Místy dělali z proutků na Květnou neděli svěcených křížky a do každého rohu pole jeden zabodli, aby na poli bylo hojně požehnání. Zbylé „kočičky“ zastrčili za kříž nebo za obrazy svatých ve světnici.
Na Novobydžovsku dávali hospodáři světit o Květné neděli pruty s kočičkami, pokud možno co nejdelší, aby měli pěkné obilí a dlouhou slámu jako ty pruty. Ty pak o Velikém pátku, ještě před východem slunce roznášeli po svých polích a do každého zastrčili tři pruty. Místy věřili, že kolik prý jest na svěceném proutku „kočiček“, tolik stop bude vysoké stéblo.
Někde dávali „kočičky“ na pole, a přitom sypali chlebové drobečky, poněvadž prý se tam urodí tolik mandelů obilí, kolik se hodilo na to pole drobečků. Jinde opět vykropují o Květné neděli meze studniční vodou, do níž bylo přidáno svěcené vody. Taková voda prý je účinným prostředkem proti čarodějnicím a přispívá ke zvýšení úrody. Na Květnou neděli také místy drobili do osení svěcený mazanec, aby se obilí pěkně zdařilo a nebylo snětivé.
Na Veliký pátek stírali na Jilemnicku ráno rosu na poli, aby byla hojná úroda. Jinde odnášeli na pole hospodáři uhlí, které zbylo o Bílé sobotě po pálení „Jidáše“, čímž prý si zajistili obilnou úrodu, kterou tak ochránili před živelnými pohromami.
Místy se na Jilemnicku věřilo, že čištění bot o Božím hodu velikonočním působí snětivost obilí, bylo je proto potřeba vyčistit již v sobotu. Někde po obědě na Velkou neděli donášeli na pole v hrnečku směs vody tříkrálové, Hátové a Jidášové, aby se obilí dobře zdařilo. Sehne-li se hospodář odpoledne na velikonoční neděli, lehne prý také obilí na poli.
Zamčené zámky hodil hospodář na pole, aby se tak zamkly i zobáky ptákům.
Pátá neděle po velikonočních svátcích se nazývá „prosebnou“, poněvadž v pondělí, v úterý a ve středu se po ní konají prosebná procesí na vyprošení úrody, proto se nazývají tyto dny „prosebné“. V čele procesí se nese kříž, a proto se tyto tři dni nazývají také „dni křížové“. Průvod, při němž se věřící modlí litanie ke všem svatým zastavuje se na čtyřech místech (u křížů nebo kaplí), kde se čte vždy začátek jednoho ze čtyř evangelií a konají se modlitby. Průvod se pak vrací do kostela a pobožnost se pak zakončuje závěrečnými modlitbami. Na místě, kde se kněz a procesí na křížovém dni zastaví a modlí, obilí zvlášť pěkně poroste. Tak se říká na Jičínsku.
zdroj: archiv Antonín ViK a Český lid: K. Pejml
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
