Když hospodář „strojil“ obilí k setí, pokropil ho svěcenou vodou, aby pěkně vzešlo. Pak jej naplnil do pytlů, které však jen lehce motouzem zavázal, aby pak ze země lehce vyrazilo, kdyby zavázal pytle pevně na uzel, zavázal by tak prý další jeho vzrůst. Tak to aspoň tvrdívali hospodáři na Poličsku.
Kdyby vyložil obilí nebo vůbec nějaké semeno k setí na stůl, nevzešlo by. Hospodář se nesmí hádat s hospodyní, co se má, na které pole nasít, poněvadž by vyrostlo jen samé býlí, které jest znakem nesvornosti. Dobrý hospodář seje a sklízí obilí v stejný týden, jak se říká v Podještědí.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
