Na svátek Všech svatých a Dušičky se peklo speciální dušičkové pečivo, zvaného dušičky, caletky, kosti v podobě malých dvojitých i trojitých bochníčků nebo dvou zkřížených kostí, ale i závitnic nebo pletýnek i věnců. Dva bochníčky při sobě značily dvě dušičky, nazývaly se „otec a máti“. Peklo se jak v domácnostech, tak u pekařů a sloužilo k podarování dětí a žebráků. Rozdávalo se almužníkům a chudým před kostelem nebo na hřbitově. Děti mívaly o Dušičkách ve škole po celý den volno a chodily si pro pečivo ke kmotrům, chudobné si je vyprošovaly pochůzkou po domech. Pak se děti bavily na hřbitově svícením až do večera. Zbylé svíčičky spálily doma při večerní modlitbě.
Místy se dušičkovému pečivu říkalo "krejcarové pečivo", které na tento den pekaři vyráběli. Bylo z bílé mouky a podlouhlého tvaru „královek“.
