Během těchto dnů se odehrál Ježíšův velikonoční příběh: příběh zrady, mučení, ukřižování, a nakonec i zázračného zmrtvýchvstání. V tyto dny se konají různé bohoslužby a ceremonie.
Těmto dnům se u nás nejčastěji říká Velký týden, název je odvozen od Velké noci (tak se nazývá noc ze soboty na neděli, kdy Ježíš vstal z mrtvých). Pašijovému týdnu se také místy říká Svatý nebo Tichý, umlkají totiž zvony a celá církev a věřící se halí do smutku.
Dny pašijového týdne, počínaje Květnou nedělí mají tyto názvy:
Šestá postní neděle, Květná - je týden před Velikonocemi, hlavním tématem tohoto dne je zvěst o slavném vjezdu Krista do Jeruzaléma. V některých oblastech se větvičky jívy svazují do velkých svazků zvaných "palmy", obdobné pugétky se podle krajových zvyklostí nazývají též "košťata", "ráhna" či "jehnídy". Tyto "palmy, pugéty" měly symbolický význam, neboť se jimi vítal Ježíš a v antice byly symbolem vítězství. Zelené ratolesti nebo proutky "kočiček"se žehnají v kostele, mají pak svou úlohu v domácích obřadech, ochraňují dům před požárem, zajišťují budoucí úrodu...
