Betlém neboli jesličky patří neodmyslitelně k Vánocům. O jesličkách řekl náš mistr Mikoláš Aleš: „V jesličkách je poesie a hřejivost“. Biblický výjev Kristova narození dovedl plně zaujmout duši českého člověka, a proto si jej zobrazoval podle své fantasie a zbožnosti, ale vždy se nad chlévem či jeskyňkou vznášel anděl s nápisem: Pokoj lidem dobré vůle!
Vrátíme-li se ve vzpomínkách do domova, do dětství, každý rád zalétne na Štědrý den s upomínkou k jesličkám, na něž se v dětství těšíval, u nichž se radoval, nebo při nich zapomínal na to, co ho soužilo. Toť kouzlo jesliček, kterému podlehl i Jaroslav Vrchlický:
A staré písně v duši znějí,
a s nimi jdou sny jesliček
kol hlavy mé, jak ve závěji
hlas tratících se rolniček.
Každý kraj měl svůj způsob stavění jesliček a každý lidový umělec si jesličky přizpůsobili svým představám a své domovině. Na Příbramsku nechyběli horníci, v jižních Čechách rybáři, ve městech kupci, na vesnici prostí venkované.
O betlému v Podkrkonoší
Betlém byl o Vánocích nejdůležitější ozdobou i tkalcovských chalup v Podkrkonoší. Před vánočními svátky snesli z půdy figurky do betlému, opravili poškozenou barvu, oděv daráků, aby o Štědrém večeru majitel svou chloubu vystavil v rohu světnice, ozářenou třeba jen olejovou lampičkou. V chalupách byly k vidění betlémy od nejmenších papírových až po veliké s vyřezávanými a ozdobnými figurami, jež pokrývaly třeba celou stěnu světnice, a dokonce se v některých i figury pohybovaly a otáčely. Ale všechny v největší uctivosti byly považovány za posvátný oltář. Na Štědrý den se konaly již modlitby před postaveným betlémem a na sv. Štěpána se rodiny navzájem navštěvovaly, aby se pomodlily u sousedova betlému.
Stůl horalův nikdy nebyl pokryt lahůdkami, na Boží hod byl prostý vánoční oběd, jen snad o černého kubu bohatší, který naplňuje jeho chudou mísu a připomíná mu mimořádný svátek. Ale podívaná na pěkný betlém, péče o nové figurky, prostá ozdoba dřevěných nebo papírových domků betlémských, nové přebarvení královských hávů sv. tří králů, toť onen sváteční povznášející dojem, který z Vánoc činí svátky všech. Toť kouzlo betlému.
(vzpomínka na dobu kolem roku 1890)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a Čeněk Zíbrt – Veselé chvíle v životě lidu českého
vyobrazení: fotografie betlému z Jilemnického muzea
