Fext byl v lidových pověrách nezničitelný člověk a po smrti se stal mumií. Ve venkovských márnicích prý stávaly kostry tzv. Fekstů, Fextů („festů"). O lidech takových se bájilo, že přišly na svět v jakémsi obalu, dvojí kůži, neboť plodový obal se od nich při porodu neoprostil. Obal musel být z nich opatrně sňat a pak jim byl uschován. Když pak novorozenec odrostl, musel se mu ten obal, dobře usušený, pod levou paži zašít. Takový člověk vynikal obrovskou silou. Často se uvádí, že se jim i nemoci obloukem vyhýbaly a že se dožívali někdy až dvojnásobku běžného lidského života.
Fext byl v boji nezranitelný. Voda, oheň, ani běžné kulky mu neměly ublížit, smrt jim prý mohla přivodit jen jediná věc, a to rána zasazená speciálním předmětem. Nejčastěji se hovoří o kulce ze skla či skleněném střepu, objevují se ale i odkazy na knoflík nebo třeba pecku nebo kolíček, kterým se přivazují stromky. Po smrti Fext neshnije, poněvadž má kolem sebe zvláštní tuhý obal, který se vysuší do podoby jakési mumie. Podobný Fext v obalu prý kdysi stával v kostnici v Dašicích. Někde byly uschovány jen části Fextů: v Kostelci u Heřmanova Městce byla jeho obrovská ruka a ve Vejvanovicích dětská ručička.
