Mezinárodní den žen, který si připomínáme 8. března má většina lidí spojený s obdobím komunismu, červeným karafiátem s asparágusem, bonboniérami a oslavami na pracovišti, kdy se stoly prohýbaly pod obloženými chlebíčky na nichž hlavně muži hojně popíjeli alkohol. Počátky tohoto mezinárodního svátku, ale sahají do předválečné doby, kdy se ženy snažily zasazovat o svá volební práva.
V roce 1908 se v New Yorku sešlo a pochodovalo několik tisíc švadlen, které stávkovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd a v neposlední řadě také volební, politická a hospodářská práva pro ženy. O rok později, 28. února 1909, byl ve Spojených státech vyhlášen první Národní den žen. V Evropě byl Den žen zaveden v roce 1910 na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani. S návrhem přišla německá politička a aktivistka Clara Zetkinová, která prosazovala zavedení mezinárodního svátku věnovaného boji za volební právo žen. Poprvé se Mezinárodní den žen slavil 19. března 1911 v Německu, Rakousku-Uhersku, Dánsku a Švýcarsku.
Proč se slaví MDŽ a proč právě 8. březen? Skutečnou váhu dal datu 8. března až Petrohrad roku 1917. Dne 23. února 1917 podle juliánského kalendáře, tedy 8. března podle dnešního gregoriánského kalendáře, vyšly do ulic ženy protestující proti nedostatku chleba, bídě a válce. Mezi nimi byly i textilní dělnice, které strhly další lidi ve městě a proměnily nespokojenost v otevřený tlak na režim. Protest se rychle rozrostl a stal se jedním z momentů, které spustily Únorovou revoluci. Právě proto má MDŽ silnější obsah, než jaký mu dnes často zůstává. V jeho základu stojí ženský protest, sociální tlak a požadavek důstojnějšího života. Petrohradský březen 1917 připomíná, že ženy nevstoupily do dějin jako doplněk velkých událostí. Vstoupily do nich jako síla, která pomohla rozhýbat pád starého řádu.
V letech 1945-1948 udržovaly MDŽ jako významný den opět pouze členky KSČ, případně Československé sociální demokracie. Když komunistky v rámci Národní fronty žen (společné uskupení žen čtyř povolených politických stran) chtěly 8. březen 1947 vyhlásit za celostátní svátek, národní socialistky a lidovkyně se tomu vzepřely a poukázaly na Den matek. Po únoru 1948 se MDŽ stal výrazným režimním svátkem, provázeným mimo jiné kyticemi karafiátů, zatím co Den matek byl upozaděn. Po druhé světové válce se svátek stal nástrojem propagandy a provázely jej bouřlivé oslavy.
Od roku 1975 je svátek oficiálně uznán Organizací spojených národů a je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
zdroj: archiv Antonín ViK a Wikipedie
vyobrazení: pohlednice, autor neuveden
