Jarní rovnodennost nastává v okamžiku, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku a Slunce vstoupí do znamení Berana. V tu chvíli také začíná astronomické jaro.
Když vyslovíme slovo rovnodennost, logicky si představíme, že by měl být den stejně dlouhý jako noc. Tak to ale není, jedná se o zjednodušení. Sluneční kotouč totiž není bodový, navíc se v naší atmosféře sluneční paprsky ohýbají. Dnes, v den „rovnodennosti“, tak bude Slunce viditelné nad obzorem přibližně 12 hodin a 10 minut. Kdybychom chtěli hledat rovnodennost, pak jsme ji vlastně už prožili, rovnodennosti se nejvíc přibližuje 17. březen. Např. v roce 2025 byl den byl dlouhý 11 hodin 59 minut.
Mnozí z nás jsme se ve škole učili, že jarní rovnodennost nastává 21. března. To už ale neplatí. Ve 21. století se tak stalo naposledy v roce 2011, znovu se tak stane až v roce 2102. Za změnu data mohou přestupné roky. Vzácně může rovnodennost být i 19. března (poslední případ v roce 1796, příští nastane v roce 2048). A jak dlouho vlastně trvá jaro? Země se na své dráze kolem Slunce nepohybuje stále stejně rychle, naopak její rychlost se při oběhu kolem Slunce mění, takže roční období nejsou stejně dlouhá. Jaro trvá v průměru 92,8 dne na severní polokouli a 89,8 dne na jižní polokouli. Krásné jaro všem 
. (zdroj Astronomický ústav AV ČR)
Jarní rovnodennost:
2023 - 20. březen - 22:24
2024 - 20. březen - 04:06
2025 - 20. březen - 10:01
2026 - 20. březen - 15:45
2027 - 20. březen - 21:24
2028 - 20. březen - 03:17
2029 - 20. březen - 09:01
2030 - 20. březen - 14:51
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice, Adolf Liebscher (1857, Praha – 1919, Potštejn)
