Klibna - tato postava se objevovala i během masopustu
V Kostelci nad Vltavou pravidelně chodívala chasa s klibnou o Vánocích a nejraději ten večer před Třemi králi. Na dlouhou tyč nebo na tlouk, kterým se tluče mák navážou hrachovinu, a na to navléknou pytel anebo ovinou bílým plátnem. Černidlem vymalují dvě veliké oči, nozdry a hubu. Na takto upravenou hlavu dají koňskou ohlávku a zavěsí zvonec. Tuto hlavu vezme jeden chasník do rukou za vyčnívající tyč, za ním si stoupnou buď dva nebo tři hoši, chytnou se za ramena, hlavy přichýlí na ruce a přehodí přes sebe velikou houni nebo plachtu. Jeden vede klibnu za uzdu, jiný si na ni sedne a před nimi jde v čele majitel.
Klibnu doprovázejí obyčejně dva „kozlíci“. Tito jsou vypraveni asi takto: Hoch rozštípne silnou hůlku a do rozštěpu vloží starý černý klobouk, smáčknutý do strany, nebo někdy také čepici. To drží před sebou, maje přes sebe přehozenou houni nebo kožich obrácený srstí navrch.
Obchůzka probíhala takto:
Nejdříve vešel do sednice „klibnář“. Po obvyklém pozdravu prosí hospodáře „za nocleh pro sebe i pro svoje lidi“. Když hospodář svolil, zavolá na klibnu. Kozlíci zůstali za dveřmi. Klibna leze s hurtem do světnice. Na pokyn klekne a jezdec sleze. Podává všem ruku, potřásá, často tropí žerty, hlavně v hospodě, kde bývá veselá společnost. Potom poděkuje klibnář hospodáři a hospodyni, přejí všeho dobrého a „Božího požehnání na tom dobytečku“ a odejdou s přáním „dobrou noc“. Sotva klibna zavřela, řítí se nezbední „kozlíci“ s mekotem do světnice a nastává rej. Kozlíci prohánějí svobodná děvčata po světnici, po kamnech, okolo stolu a snaží se trkati. Zatím vylézají děti z koutů, kam se ukryly před klibnou a jásot jejich se mísí s výkřiky děvčat. Chce-li některý chasník hájiti pronásledované, pustí se kozlíci do něho. Konečně si kozlíci spolu zarejdují a skotačivě hopkujíc utíkají ze světnice.
V některých oblastech nebývá již klibna tak složitě vystrojena. V okolí Kučeře u Milevska hoch oplete dřevěné podávky hrachovinou. Jen oba rohy vyčnívají a jsou ovinuty plátnem. K tomu je přidělána hlava. Drží ji před sebou chasník, jsa zakryt plachtou. Chodívá buď sám nebo s průvodčím. Vrazí vždy do světnice a snaží se trkati kde koho, hlavně děvčata. Při tom se děvčata často napadení brání, až klibnu neslavně vyprovodí ze dveří. (mohlo se stát kolem roku 1890)
Obchůzka s klibnou v Kostelci nad Vltavou u Vorlíka. Kreslil Fr. Racek. (Český lid, 1909, str. 13)
