O masopustním úterý na Roudnicku se hned ráno strojí chlapci za maškary. Na obličej si dají ze silného papíru (obyčejně papíru z cukru) udělat larvu. Děti pak s larvami chodí do domů a říkají: „Panimámo, pečte šišky, kobylišky, medvědáři jdou, než vy je upečete, oni tady budou. Starej medvěd tejden nejed, stará medvědice upekla mu plíce, aby je pojed,“ načež dostávají šišky. Dospělí chodí s maškarami s hudbou po vsi do stavení. Jeden nosí v konvici pivo a dává hospodářům připíjeti. Mezitím, co dlí maškary ve světnici, běhá kominík maje na sobě žebřík a v ruce koště po návsi mezi lidem a černí toho, kdo se mu do cesty připlete. Žid pak mezi hrou pobíhá na dvoře a sbírá v kurníku vejce. Proto každá hospodyně před příchodem maškar do stavení vejce posbírá. Žid maje v ranci staré peří, pobíhá mezi lidem na návsi stojícím a hází jim po nich.
Večer bývala taneční zábava. Kolem desáté hodiny dva nebo tři z mladíků „zavádějí“. Doprostřed sálu dají židli, na které jsou dva talíře a láhev s punčem. Hudebníci počnou hrát a tu k zavádění určení mladíci berou nejprve k tanci děvčata. Otočí se s děvčetem asi dvakrát dokola okolo sebe, postaví děvče k židli. Dívka hází na talíř něco peněz, podle toho, jak je zámožná. Když jsou všechna děvčata vystřídána, počnou zavádět vdané ženské. Když takto všechny zavedli, počítají peníze a dávají je hudebníkům. Horní Počaply u Roudnice
Zdroj: Veselé chvíle v životě lidu českého, l. p. 1950 – Čeněk Zíbrt
Ilustrační foto: Masopust, Roudnice
