Brůna se zúčastnila masopustního průvodu v Kelbicích naposledy v r. 1881. Roj maškar procházel obcí okolo 10 h. dopoledne, doprovázen hudbou. Byli to kašpaři s metlami a pokladničkami, medvěd v hrachovině, medvědář, dědek a bába na šikmém kole s potahem, žid, bakchus, cikán, kominík apod. Všelijak taškařili. Kašpaři dávali hospodářům a panímámám připíjet pivem nebo kořalkou. Volali:
Panímámo, pečte šišky,
medvědáři jdou, na dudy hrajou,
na jelita pískají, podpatkama třískají,
ať je šiška nebo bába, moje huba všecko ráda.
Maska brůny z Kelbic:
Muž v nakloněné poloze s přehozeným, obráceným kožichem nebo houní držel na delším bidle nastrčenou dřevěnou hlavu, potaženou ovčí kůží. Rohy byly buď beraní nebo kozí. Spodní čelist se pohybovala jako páka osou v bidle a visela svou přední tíhou dolů, nechávajíc takto tlamu stále otevřenou. Přitažením provázku upevněného na zadní části páky se tlama zavírala. Horní i spodní čelist měly dokola zatlučeny železné hřeby, jež při nárazu šeredně zacvakly. Uvnitř byl připevněn červený jazyk ze sukna.
Takto ustrojená brůna, někdy i pod jménem Perychta, chodila s metlou po staveních. Vystrašené děti při jejím objevení se ihned modlívaly, začež je brůna obdarovala, sypajíc na podlahu cukrovinky. Při obchůzce pronášela dusivým hlasem: Modli se, rozpárám tě na břiše.
zdroj: knižní archiv Antonín ViK
