V Doksanech bývala brůna samostatně vypravena o masopustní úterek. Naposledy v r. 1895.
Za uzdu ji vedl nastrojený kočí a majitel pán šel s nimi. Na brůně seděl vycpaný panák, kterému říkali Emánek. Brůna byla ozdobena barevnými fáborky a dalšími barevnými drobnostmi. Kočí byl oděn do kazajky, kalhoty sahaly do punčoch, které byly zdobeny řadou přilepených papírových knoflíků. Na střevíčcích byly mašličky, cylindr na hlavě a obličej silně pobarven. Pan majitel měl červenou vestu, černý kabát, červené kalhoty ze ženské sukně dole zdrhlé, střevíce s mašličkami. Na hlavě fez se střapečkem nebo čapku s perem, papírové brýle, vousy (kebek) i kníry přidělané, v ruce rákosku. Prodával a uváděl brůnu, u kováře ji chtěli okovat.
zdroj: Veselé chvíle v životě lidu českého - Čeněk Zíbrt
vyobrazení: ilustrace
