Z pamětí Františka Vaváka, souseda a rychtáře milčického.
(Mimo jiné popisuje, že Martin nepřijel na brůně, ale vraníku. Ohlašuje také příchod kateřinských chladen)
Prvního listopadu den
v počasu příjemný byl všem,
ale druhý den hned z rána
čas již nechtěl býti s náma!
Nejprv déšť, pak sníh se prášil,
třetí den hned mrazem strašil,
čtvrtý den tak mráz přirazil,
že orbu, setí zarazil
i také pastvu dobytkům,
hrozil zimou i příbytkům.
Dne devátého v tichosti
hynul mráz se svou prudkostí.
Desátého hustá mlha
šla, vůkol na zem se vrha.
Jedenáctého pak zatím,
když přijížděl svatý Martin,
místo brůny měl vranou jen
a pršelo v ten celý den.
Ještě víc v celý čas noční
pršel déšť hustý a mocný,
že dne dvacátého z rána
voda v polích všudy stála.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
