Zima se každý rok s námí loučí těžce a jakoby nerada. Na začátku února, kdy se začne sluníčko hezky usmívat se zdá, že se jaro již blíží, leč často přijde nový mráz a znovu se rozsype sníh. Pak přijde svatý Matěj, který má lámat zimu, přinášet skutečné jarní paprsky a rozpuštět led a sníh, ale často se nezhostí své úlohy příliš čestně, a tak velká část práce čeká na svatého Josefa a jeho sekyru: "Josefova širočina ničí poslední ledy."
Od druhé poloviny března dochází ve střední Evropě velmi často k oteplení se slunečnými dny zásluhou vysokého tlaku vzduchu. Podle lidové meteorologie končí předjaří, dříve obvykle nazývané pozimek a začíná období tzv. mariánského jara, které může přetrvávat až do prvních dnů měsíce dubna. Pro toto období, do kterého spadá i počátek jara astronomického, je příznačné, že den je již delší nežli noc. V období mariánského jara u nás většinou končí oblevou i ty nejvleklejší zimy.
Jeho součástí je josefské jaro (josefské oteplení), které se vyskytuje v období mezi 17. a 23. březnem a průměrná denní teplota se již pohybuje kolem 7 stupňů. Patronem této části je svatý Josef, který by měl definitivně skoncovat se zimou, protože do tohoto období spadá i první jarní den. Nejstarší krušnohorská pranostika z roku 1716 říká:
"Bránu jara otvírá Josef"
Tato pranostika předků vychází prý poměrně přesně. Sledovali počasí proto, aby věděli, zda ještě a kolik dříví mají pořídit, zda stále mají přikrmovat dobytek atd. Lidé v tento den podle počasí odhadovali, jak bohatá bude úroda.
Fenologické jaro:
Při klimatologických šetřeních se používá tzv. meteorologické jaro, které se počítá od 1. března do 31. května. Velmi významné je fenologické vymezování ročních období (předmětem zkoumání fenologie jsou obecně se opakující jevy ve vývoji živých organismů – roslin, živočichů a hub). Podle něho jaro začíná rašením angreštu a končí rozkvětem bezu černého. Pro časně fenologické jaro je charakteristický rozkvět břízy, dále květ třešně, višně, hrušně až všeobecné olistění břízy bradavičnaté. Jarními výroky pranostiky doslova hýří: "Jaro krásné, všem tvorům spásné. Zima je trýzeň, jaro je přízeň. Jaro je krásné, leč hladové. Když na jaře přiletí kukačka, mohou se zahodit zimní boty."
Pranostiky:
- Nenajde-li led Matějova pila, najde Josefova širočina. (širočina a pantok jsou velké sekery)
- Svatý Josef přichází na led s pantokem.
- Josefova širočina ničí poslední ledy.
- Svatý Josef poskokem, přijde na led s pantokem.
- Josefova širočina ničí poslední ledy.
- Svatý Matěj (24.2.) ledy nechá, svatý Josef je pak seká.
- Jak svatý Josef kývne hlavou, plují ledy dolů vodou.
- Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou.
- Svatý Josef rovná vodu. (konec vysokých jarních stavů vody na našich tocích po tání sněhu, vorařská pranostika)
- Josef s Marií (25.3.) zimu zaryjí.
- Svatý Matěj (24.2.) řeže, svatý Josef seká a Matička Boží (25.3.) zatápí.
- Naštípe-li svatý Josef dřevo, Panna Maria (25.3.) zatopí.
- Svatý Josef polínko, Panna Maria (25.3.) celou náruč.
- Přijde-li svatý Josef a sedne si za kamna, Matička Boží ho vyžene.
- Na svatého Josefa - pluhy ze dvora.
- Na svatého Josefa i vdovin pluh vyjíždí na pole.
- Svatý Josef cesty zpevňuje a po nich do polí vyhání.
- Na svatého Josefa se mají odkládat kožichy.
- Svatý Josef dělá kopno. (Kopno je stav půdy na přechodu zimy a jara, když ještě sníh zcela nezmizel z polí, ale ornice již svojí temnou barvou zcela převládá.)
- Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou.
- Svatý Josef zháší světlo. (Tradice sklářů, kteří pracovali při umělém světle od sv. Václava do sv. Josefa a pak po oslavě "pochovali, zhasli světlo".)
- Vane-li vítr svatého Josefa od východní strany, urodí se hojně obilí a slámy, vane-li vítr svatého Josefa ze západní strany, bude hojně vařiva a trávy. (Pod označením vaření nebo vařivo se podle A. Puchmajera (1817) rozumělo zelí, kapusta, květák, kedlubny, řepa, brambory, luštěniny...)
- Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy. (pranostika ze Slezska)
- Je-li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí.
- Je-li na svatého Josefa krásný čas, urodí se hojně obilí.
- Je-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku.
- Mráz po svatém Josefu může uškodit květu, ale již ne člověku.
- Mráz po svatém Josefu neuškodí květu.
- Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele.
- Na svatého Josefa den když jasný, hospodář čeká rok krásný.
- Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda.
- Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok, prší-li nebo padá sníh, bude mokro a neúroda.
zdroj: RNDr. Jan Munzar, CSc. - Medardova kápě, Zdeněk Vašků - Velký pranostikon, www.catholica.cz
