V dubnových dnech se uvolňuje na krkonošských svazích ztuhlá sněhová zeď, prameny se sbíhají ze strání a lazů, a mohutné ručeje vysílá hlavní hřbet Krkonoš do koryta labského a jizerského, jež se vzedmulo a oznamuje dlouhým údolím, že nastává kýžené jaro.
V údolích rozseté chaloupky podél potoků, říček a řek poprvé jasněji pohlíží do těsného okolí, ty další na stráních jako hnízda vlaštovčí jsou vesele přilepené bílými lištami a barevným trámovím a v prvních jarních slunečních paprscích se koupají.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
