Jablko je napříč kulturami spojováno s plodností a nesmrtelností a jsou plná mýtických symbolů. Stačí si vzpomenout na pokušení, kdy Adam a Eva žili v zahradním ráji s názvem Eden. Bůh jim zakazoval jíst ovoce jednoho stromu, který rostl v zahradě - strom poznání. Evu ale přemluvil ďábel v podobě hada, aby utrhla ovoce ze zakázaného stromu poznání a bůh je vyhnal z edenské zahrady, protože porušili jeho přikázání. Tak opustili blaženou nevědomost ráje a začali čelit útrapám lidského údělu. V Bibli se nemluví přímo o jablku, ale o plodu. Přesto si mnoho lidí představuje toto ovoce právě jako jablko, ale kdoví.
Dále můžeme pokračovat hned u jedné z nejuctívanějších světic středověku, sv. Doroty (6.2.), která v roce 303 zemřela mučednickou smrtí poté, co odmítla zříci se křesťanské víry. Podle legendy ji cestou na popraviště písař Theofilus uštěpačně požádal, aby mu poslala květy a jablka ze zahrady svého nebeského ženicha (tj. ze zahrady Kristovy). Po Dorotině smrti se mu zjevilo dítě a předalo mu nebeský košík se třemi jablky a třemi růžemi. Když Teofil spatřil dar předávaný uprostřed zimy, obrátil se, přijal víru a vyznal ji. Ještě téhož dne byl proto rovněž sťat.
