A jak se dostal tento původně anglický svátek na americký kontinent? Když přistěhovalci ze Skotska a z Irska přišli do Nového Světa (prchali před hladomorem), přinesli si sebou své tradice, pověry i strašidla. Věřili, že poslední říjnový den po setmění se jejich duchové v tento večer prochází s nimi. Chodili na návštěvu k sousedům i za vzdálenějšími přáteli, nebo příbuznými. A aby se svým duchům přiblížili, oblékali se do kostýmů a masek. Trick and Treat označuje formu koledy – buďto koledník dostal výslužku (Treat) nebo pohrozil nějakou neplechou (Trick). Celý svátek je spojený s neplechou, proto začali koledníci (původně mladí muži, ne děti) nosit kostýmy, aby nebyli poznat. Také můžeme vidět Smrtky rozdílných velikostí a nápisy "Odpočívej v pokoji" a improvizované hroby na zahradách. Smrt je v tento den brána humorně s tím, že patří k životu.
Všichni mají vzpomínat jen na to pěkné, co s mrtvými prožili a netrápit je svým zármutkem. Jinak nenajdou věčný klid a přijdou zpět strašit. Možná právě z tohoto zvyku vzešlo rčení "O mrtvých jen dobře"- kdo ví? Oslavy v anglických rodinách kdysi dávno probíhaly velmi radostně a společensky. Když bylo pěkně přes den, jezdili lidé v žebřinových, anebo v jiných vozech vystlaných senem a takto navštěvovali své vzdálené přátele. Scházeli se v domácnostech. Pekli kukuřici nebo vařili sirup a po zhoustnutí jej lili po troškách do ledové vody nebo sněhu a tvary potom mlsali jako dnešní bonbóny.
