„Na sv. Štěpána je každý sobě za pána!“
Pacholci propíjeli koláče, hospodáři hledali novou čeládku a v hospodě bývali až do půlnoci. Veselost byla vidět na všech tvářích, na všech místech. Téhož dne (nebo na Nový rok) podávaly ženy svým mužům gatě, naznačovaly tím, že chtějí být poslušné po celý rok.
Po celém Valašsku se konávaly časně ráno na Štěpána obchůzky masek řezníků. Mládenci v úborech řeznických tovaryšů přicházeli do domů a kupovali "jalovičky", čímž byly míněny vdavek schopné dívky. Ve Vysokém Poli se říkalo, že chlapci chodí kupovat nevěsty nebo jalovičky. Přicházeli ještě před rozedněním a shazovali děvčata z lůžek. V Návojné chlapci číhali u domů vyhlédnutých děvčat, a jak šel hospodář ze dveří, volali na něj, aby jim prodal jalovičku. V Drnovicích masky řezníků vynášely děvčata z postelí do hospody, kde jim musely zaplatit pohoštění. Na saních je vozívaly do říčky, kde je namáčely ve vodě, i když byla ledová.
Ve Velkých Karlovicích přišli mládenci jako "řezníci" do domu. V nichž žila děvčata "na vydaj", a obraceli se na hospodáře: "Pane hospodář, máte-li nejakú jalovičku, tož nám prodajte!" Přitom chlapci brali děvčata z lůžek a tropili s nimi nejrůznější nezbednosti; ohmatávali je, plácali po těle, jako kdyby šlo o skutečnou koupi. Mládenci sebou nosili alkoholické nápoje, jimiž častovali hospodáře a hospodyně.
