Jde o svátek k uctění těžké a nebezpečné práce při dolování podzemního bohatství.
Hornické svátky se od nepaměti slavily několikrát do roka. Oslavy byly spojeny se svátky patronů, kteří havíře chránili při jejich práci; v Čechách to byli svatá Barbora (4. 12.) a svatý Prokop (4. 7.). Po druhé světové válce, znárodnění a únorovém převratu roku 1948 vznikl kult horníka jako předního budovatele socialismu. Den horníků byl poprvé slaven 9. září 1949 u příležitosti 700. výročí vydání Jihlavského horního řádu, který byl nejstarším hornickým právem na světě. Oslavy Dne horníků, později Dne horníků a energetiků byly organizovány celostátně. Vedle bohatého kulturního programu byla předávána pracovní vyznamenání a peněžité odměny. Den horníků je slaven i po roce 1989, kdy zmizel ideologický obsah a je především holdem těžké a nebezpečné práci horníků.
Jihlavské horní právo:
Jde o soubor textů, jejichž hlavní význam spočívá ve výkladu právních zvyklostí, např. rozměřování kutných lánů a důlních měr, což jsou již jevy, u kterých je již s větším či menším úspěchem možné pokusit se vysledovat je na konkrétních plošných situacích odkrytých výzkumem, nebo dochovaných v podobě povrchových tvarů. Pro poznání vývoje a vztahu města s okolními doly ve 13. a na počátku 14. století jsou základními dokumenty tři listiny, uchovávané ve fondech SOkA Jihlava. Jsou to jihlavská právní listina A, obsahující v latinském znění nejstarší známé texty privilegia krále Václava I. a markraběte Přemysla, městského a horního řádu, dále jihlavská právní listina B, obsahující latinský text privilegia, městského řádu a horního řádu v pozdějším znění, a jihlavská právní listina C, obsahující pouze horní řád, a to v nejmladším, německém znění. . .
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, esbirky.cz
vyobrazení: plakát, autor neznámý
