Se začátkem podzimu se pojí takzvané babí léto, tedy období déle trvajícího suchého, slunečného a teplého počasí. Tento jev se vyskytuje na evropském kontinentu a podle Českého hydrometeorologického ústavu ho lze rozdělit do menších úseků podle starých lidových názvů, které jsou ve většině případů odvozeny od kalendářních jmen.
V literatuře se často mariánské léto spolu s ludmilo-matoušským pozdním létem uvádí, jako první dva úseky babího léta. Je to však podle Zd. Vašků nesprávně, neboť babí léto je z hlediska časové posloupnosti záležitostí až prvé části podzimu. V našem přehledu tyto dva úseky, ale necháváme, neboť pěkně popisují počasí od první poloviny dekády měsíce září.
Ještě vysvětlení časového úseku dekáda, jde o soubor o deseti prvcích, v našem případě jde o časový úsek deseti dnů. A Jaké povětrnostní podmínky jednotlivé úseky skrývají?
Mariánské léto, (cca od 5.9. – do 10.9.)
Mariánské léto neboli Mariánské pozdní léto je označení pro období od poloviny první zářijové dekády až po dny na jejím konci. Je charakteristické výraznější teplotní amplitudou, tedy rozdílem mezi nejvyšší a nejnižší teplotou. Dny však bývají převážně slunečné až velmi teplé, připomínají stálé srpnové počasí.
Ludmilsko-matoušské pozdní léto, (cca od 10.9. – do 25.9.)
Na mariánské léto navazuje další část pozdního léta, které se označuje jako ludmilsko - matoušské pozdní léto. Datuje se od dnů na konci první zářijové dekády až po dny v polovině poslední zářijové dekády a je charakteristické velmi nápadnými teplotními výkyvy v dlouhodobém průměru teplot. Pravděpodobnost těchto ludmilsko-matoušských poklesů teplot se pohybuje kolem 65%. Tyto teplotní výkyvy nemývají kritický průběh.
Svatováclavské léto, (cca od 25.9. – do 5.10.)
Jak již název napovídá, svatováclavské babí léto neboli léto svatého Václava (28.9.) obvykle nastupuje ve dnech v polovině poslední zářijové dekády a trvá až po dny kolem poloviny první říjnové dekády. Jde o první a nejvýraznější část babího léta. Tento výrazně teplý úsek časného podzimu je příznačný pro podstatnou část evropského subkontinentu. Např. ve Francii se nazývá létem sv. Maurice a v Německu a v Maďarsku je v lidové meteorologii označován jako léto sv. Michala. V pranostikách je sv. Václav symbolem babího léta.
Tereziánské léto, (cca od 5.10. – do 20.10.)
Další částí babího léta je léto svaté Terezie neboli tereziánské babí léto. Datuje se od poloviny první říjnové dekády až po dny na přelomu druhé a třetí dekády října. Pro tereziánské léto je charakteristické, že je z důvodu zkracujícího se dne doprovázeno hustými ranními a večerními mlhami a kratší dobou slunečního záření, což má za následek zvyšující se četnost mrazů. Pojmenování tohoto času v lidové meteorologii se vztahuje k svátku svaté Terezie z Avily (15.10.).
Některé z pranostik už nyní docela straší zimou, jako například: „Svatá Terezie zasazuje zimní okna. Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Svatá Terezie z rosičky, nadělává perličky. Na svatou Terezii švec nablízku.“ Tím ševcem byl myšlen konec chození bez obuvi, které bylo v dřívějších dobách často z úsporných důvodů ještě dlouho do podzimu značně rozšířené, zejména pak u dětí.
Šimonská chladna, (cca od 20.10. – 30.10.)
Ve dnech na přelomu druhé a třetí říjnové dekády až po poslední dny října se v dlouhodobém průměru dostavuje výrazně chladnější počasí. Podle starých lidových označení jde o období, kterému se říká šimonská chladna (sv. Šimon má svátek 28.10.). V této době začíná již povětrnostně méně příznivý podzim, který se vyznačuje zvýšeným výskytem sychravých, chladných a větrných dnů, nočních mrazů, mlh a jinovatek. Pranostika říká: „Na sv. Šimoniše přikluše k nám zima tiše.“
Léto všech svatých, (30.10. – 10.11.)
Podle dlouhodobého průměru vývoje počasí dochází většinou na konci října k oteplení a šimonská chladná vystřídá nové období, kterému se lidově říká malé babí léto, malé léto nebo také léto Všech svatých. Toto období se většinou datuje od posledních říjnových dnů až po dny na konci první listopadové dekády. Je pro něj příznačné teplé mlhavé počasí a přes den, po rozpuštění ranních mlh a nízké oblačnosti, i slunečné počasí. Tímto obdobím se část roku zvaná babí léto uzavírá. Pranostika říká: „Léto Všech svatých trvá tři hodiny, tři dny nebo také tři týdny.“
Indiánské léto
Dalším pojmem, se kterým se lidé mohou v předpovědích počasí setkat, je takzvané indiánské léto. Jde o pojem, který se používá zejména v Severní Americe a znamená totéž co babí léto pro Evropany. Kouzlo tohoto nádherného podzimního období je zachyceno ve zkazkách indiánů a zvěčnil je ve svých verších americký básník H. W. Longfellow (1807-1882) v epické básni Evangelina. Pojem indiánské léto byl poprvé zaznamenán v r. 1778.
Jde o období málo větrného, ve dne abnormálně teplého a slunného počasí, ale s chladnými nocemi a ranními (později i celodenními) mlhami, které se vyskytuje přibližně uprostřed podzimu v USA i v Kanadě. Nemusí se vyskytnout každoročně, v některých letech přicházejí naopak dvě nebo dokonce tři období indiánského léta, a to i ke konci podzimu. Američtí indiáni tohoto období s příznivým počasím dříve využívali k přípravě na zimu (zvýšení zásob dřeva apod.).
Babí léto ve světě:
Protože obdobný ráz podzimního počasí panuje i v jiných zemích, najdeme pojmenování tohoto období i za našimi hranicemi. Stejně jako v češtině i ve slovenštině a polštině je běžné pojmenování babie leto/babie lato, většinou však bývá voleno označení podle příslušného kalendářního světce: najdeme třeba léto svatého Michala v Srbsku (29.9.), léto svatého Lukáše v Anglii (18.10.), léto svaté Brigity ve Švédsku (26.10.)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Český lid, www.in-pocasi.cz
Velký pranostikon - Zdeněk Vašků, Academia, Praha 1998 , RNDr. Jan Munzar, CSc.
vyobrazení: obraz, Adolf Liebscher (1857, Praha - 1919, Potštejn)
