Slavnost Zvěstování Páně je jedním z nejstarších a nejdéle slavených křesťanských svátků vůbec. Zvěstování Panny Marie připomíná den, kdy se Panně Marii zjevil archanděl Gabriel a oznámil jí, že počne a porodí syna, kterému dá jméno Ježíš. Přesně za devět měsíců je pak Boží hod vánoční, slavnost Narození Páně.
Slavnost má původ na Východě, kde se v tento den - 9 měsíců před vánocemi, slavila už kolem r. 550. Do římské liturgie ji s některými dalšími mariánskými svátky zavedl papež Sergius I. ke konci VII. století. (687-701), ale obraz Zvěstování v Priscilliných katakombách v Římě pochází již z 2. století. Pro rok 2024 byla tato slavnost z 25. 3., kde vycházela na Svatý týden, přesunuta na 8. dubna.
Legenda pak praví:
Bůh poslal anděla Gabriela jako svého posla do Nazareta k panně jménem Maria. Byla zasnoubena s Josefem, mužem z rodiny krále Davida. Gabriel přišel k Marii a řekl: Raduj se, Maria! Bůh je s tebou. Vyvolil tě. Maria se lekla a uvažovala, co by měla tato slova znamenat. Avšak Gabriel řekl: Neboj se, Maria, neboť jsi našla milost u Boha. Bůh tě má rád. Dostaneš dítě, porodíš syna. Dáš mu jméno Ježíš. Bude velký a bude se nazývat Syn. Nejvyššího. Maria se zeptala: Jak se to může stát, vždyť nepoznávám muže. Gabriel odpověděl: Sestoupí na tebe Duch svatý, síla Nejvyššího. Pro Boha není nic nemožného. Tu řekla Maria: Jsem služebnice Páně. Ať se mi stane, co Bůh chce. (zdroj: catholica.cz a posvet.cz)
