Zda vzpomeneš!
Zda vzpomeneš? Na nebi hvězdy jiskří,
ve svitu měsíčném se chladně třpytí sníh,
a rodné hory, městečko, kraj celý
jak v bílých zapadl by sněhu závějích.
Strom vánoční se třpytí v světel záři,
mír z nebes schvívá se na ztichlou dole zem,
a v srdce člověka, a v lidské žití —
světýlka chvějí se tichoučkým plápolem.
Noc tajemná v hvězd jiskření a plání —
slyš, píseň pastýřská, jak tichem noci zní,
hlaholí zvony do mrazivé noci,
zaplanou záříce v tmy okna kostelní.
Ve svitu měsíčním sníh ledově se třpytí,
lak hraček zavoní, a dětský plane zrak —
Pohádko dětství, zašlé doby mládí,
ó, kouzlo rodných hor, mně stýskává se tak!
autor: Karel Babánek (1872, Březové hory – 1937, Praha), Rozkvět, 1910, č. 24
vyobrazení: pohlednice
