Den Všech Svatých hasne v mlhavém večeru. Po krajinách je pusto a mrtvo, na stromech líbá poslední záblesk zapadajícího slunce zbytky do ruda zežloutlého listí. Mlhy se plíží z lesů po lučinách a nad hladinou vod jsou jako bílá strašidla, studený a mrazivý vichr honí se vztekle po polích, tropící bezednou hru s poletujícím „babím létem“ a s chumáči zvadlého listí. Noc se sklání nad krajinou, v domech se rozžehují světla. Z věže kostelní hlubokými tóny zahlaholily zvony večerní píseň a za nimi zakvílel malý zvonek „umíráček“ k upomínce na dušičky zemřelých. Melancholicky nesou se zvuky po krajinách, až v dáli v hlubinách lesa umírají.
Tento článek je exkluzivní obsah pro premiové uživatele
