Staří hospodáři pozorovali pilně počasí, zejména v posledních dnech masopustních, neboť mělo pro ně veliký význam. Proto již napřed byli zvědavi, jaké bude počasí v masopustních dnech a usuzovali: „Pěkný čas tu neděli po devítníku = devátá neděle před velikonocemi, pak bývá teplo v masopustních dnech.“ Když na konci masopustu (v ostatky) mrzlo, doufali, že bude teplo a nastane jaro: „Jestli na konec masopustu mrzne, z kamen dříví odlož, jihne-li do kamen přilož“, neboť zima bude déle trvati.
Je-li totiž na konci masopustu teplo, bude o velikonocích zima: „Jsou-li šišky na blátě, budou vejce na ledě, a naopak Když jsou šišky na slunci, jsou vejce za kamny.“ Zkrátka: „Masopust na slunci-pomlázka za kamny.“
Podle počasí v posledních dnech masopustních soudili na úrodu a setbu. Věřili, svíti-li slunce v neděli masopustní, že nastane brzy setba, svítí-li v pondělí, bude setba prostřední doby, svítí-li v úterý masopustní, nastane pozdní setba.
Jinde zase měli za to, že takové počasí, jako o masopustní neděli, bude o senoseči, jaké v pondělí, takové o žitných žních a jaké v úterý, takové o dnech pšeničných.
„Svítí-li o masopustní úterý slunce“ bývá podle pranostiky „hojnost žita a pšenice a také hrachu.“ Sněží-li na masopustní pondělí a úterý, říkali v Krkonoších, že neradno sázeti hlavatici v pondělí a v úterý po Nejsvětější Trojici (30.5.), neboť by ji zkazily housenky a mušky.
Největší význam však mělo masopustní počasí pro pěstování lnu, a to zejména počasí ostatkové. "Zdaří se len, pokud teče-li na tučný čtvrtek voda kolejí." Rovněž tak mělo se za to, že bude rok úrodný na len, teče-li voda kolejí o masopustním úterý.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a vyobrazení: obraz Oldřich Blažíček (1883 - 1953)
