O červnovém počasí a jeho vlivu na úrodu.
Staří hospodáři si v květnu přáli chladné počasí, neboť „studený máj v stodole ráj“, ale nikoli v červnu, neboť „když je červen studený, krčí sedlák rameny.“ A jak toužili po hojném deštíčku v květnu, protože „jestli květen bez deště, schází ho všude,“ tak si zase nepřáli příliš deštivého počasí v červnu: „v červnu deštivo a chladno, způsobí rok neúrodný snadno“. Na Soběslavsku říkali, že „na červnu záleží celá úroda“ a měli pravdu. Po době „květů“ se všechno osení vyvíjí a rychle vyrůstá. Ovšem k tomu stále i nadále potřebuje příhodné podmínky, zejména pak teplo a vláhu.
Červen má být vlhký, vlahý a spíše suchý, ale ne mokrý a studený, také má být jasný. K těmto přáním se váže několik pranostik:
- Netřeba Boha v červnu o déšť prositi, přijde hned, jak začneme kositi.
- Pěkné počasí na prvého června slibuje úrodný rok.
- Mokrý červen kazí celý rok.
- Vlhký a teplý červen obohacuje rolníka.
- Chladný květen, červen vlažný, je pro sýpky, sudy blažný.
- Slunce v červnu sedláka nevypálí, ale dešťů dlouho jistě si nechválí.
- Když máj vláhy nedá, červen se předá
- Jestli v máji neprší, tedy to červen dovrší.
Velkých lijavců v červnu se obávali všichni hospodáři, zejména pak vinařům býval suchý červen milejší než mokrý:
- Je-li červen více suchý než mokrý, dobrým vínem naše sklepy obdařuje.
- Je-li červen suchý, nebude snad hluchý. (to znamená, že se urodí víno)
- Suchý červen plní sudy dobrým vínem.
- Když je červen studený, i vinař krčí rameny.
- Hřmí-li v červnu, bude žeň bohatá.
- Hromobití v červnu oznamuje pochmurné léto.
Obzvláště si pak staří hospodáři bedlivě všímali počasí v některých červnových dnech. Jako se těšili v určitých dnech jasnému počasí, tak se zase obávali v jiných dnech počasí deštivého.
- Je-li o Božím hodě jasno, bude ve stodolách krásno.
- Jasný den na sv. Medarda (8.6.) tiší rolníkovo naříkání.
- Jaké počasí na Medarda bývá, takové o žních se ožívá.
- Prší-li na velkou neděli svatodušní, obílí jako by oklepl. Nebo:
- Déšť v neděli Velikonoční vymlátí obilí, na sv. Ducha vymlátí na čisto.
- Nejsvětější trojice – jistý déšť.
Podle pranostik pršívá v první polovině června vždy méně než ve druhé a o sv. Janu Křtiteli prý již každý sedlák věděl, jaké budou žně, ale chválit se je ještě nesmělo.
- Prosíme-li před sv. Janem (23.6.) za déšť, po Janu přijde bez prošení.
- Před sv. Janem modlil se za déšť, po sv. Janě přichází bez modlení.
- Před Janem pros o déšť hojný, po Janu je nepřístojný.
- Před dnem svatého Jana nechval ječmene zrána.
- Prší-li na sv. Jana Křtitele, pršívá tři neděle - Pranostika z roku 1710 tuto dobu však zkracuje:
- Den sv. Jana (23.6.) bude-li mnoho pršeti, za čtyři dni pořád bude se střech kapati. Nebo:
- Prší-li na Jana Křtitele, pršívá celé tři dni celé. Pěkně-li na Jana Křtitele, máš pěkné tři dni celé.
- Jaká povětrnost jest na sv. Jana Křtitele, takový čas o sv. Michalu (29.9.)
- Čím dříve před Janem Křtitele hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží.
Na sv. Petra a Pavla (29.6.) naši předkové očekávali nejčastěji bouřku.
- Svatý Petr hřímá, nadělá nám vína, abychom se napili.
- Když na Petra prší, bývá hodně myší.
- Prší-li na sv. Petra a Pavla, bude mnoho hub. Mnoho hub-mnoho sněhu.“
- Den sv. Petra a Pavla (29.6.) jasný, přivodí rok šťastný.
- Na sv. Petra a Pavla den jasný a čistý, rok úrodný bude jistý.
- Panuje-li okolo sv. Jana jižní nebo jihozápadní vítr, dlužno denně čekati déšť, neboť ten čas jsou plíště (zima) v horkém pásu.
Na základě počasí měsíce června soudilo se počasí i na další měsíce.
- Jaký červen, takový prosinec.
- Je-li červen mírný bude prosinec též mírný.
- Jako v červnu měsíci, bývá také v prosinci.
- Je-li červen vlhký a studený, bývá srpen velmi hubený.
- Jaké počasí bývá o Nanebevstoupení Páně, takové obyčejně na podzim.
- Je-li o senách mnoho luštince (plevel), je suchý podzimek.
zdroj: časopis Venkov, l.p. 1925
