Jak píše Judith Flandersová v knize Biografie Vánoc, původ vánočního stromku obestírá řada mýtů. Reformátor a zakladatel protestantismu Martin Luther podle jedné pověsti věřil, že Boží dobrotu ztělesňují borovice. Jiná pověst, která byla populární v 15. století, zase vypráví příběh svatého Bonifáce, který v 8. století zabránil pohanské lidské obětině pod dubem tím, že strom porazil. Na jeho místě vyrostla jedle, jejíž větve ztělesňovaly Ježíšovu věčnou pravdu. Některé verze příběhu o Bonifácovi tvrdí, že světec porazil i tuto novou jedličku a pověsil ji vzhůru nohama. Z toho měla údajně vzniknout tradice zavěšovat stromky obráceně na znamení Svaté Trojice, někdy s jablkem na špičce místo hvězdy.
Tradice vánočních stromků má snad prokazatelný původ ve středověkém Německu. V roce 1419 ozdobil jeden cech ve Freiburgu strom jablky, oplatkami, pozlátkem a perníčky. První písemná zmínka pochází z roku 1570 z německých Brém.
