Velký pátek je také dnem do jisté míry věštebným, soudí se z pohody jeho na pohodu celého léta. Hospodář proto starostlivě pohlíží k obloze a pozoruje mráčky sem tam se prohánějící; ví dobře, že Velký pátek deštivý dělá rok žíznivý, a má také na paměti starou pranostiku:
„Když na Boží hroby prší, sucho úrodu poruší.“
a další pranostika říká:
"Kolik kapek spadne na Veliký pátek,
tolik přibude na svět žebráků."
O počasí Velkého pátku: Jsou-li ráno červánky, bude deštivý rok. Vychází-li slunce jasně, bude úrodný rok; pakli se objeví v žlutočervených mracích, bude prý neúroda, mor a válka. V tento den se prý točí slunce kolem sebe jako mlynářský běhohun. Mží-li na Velký pátek, bude žíznivý rok.
Je-li rosa, radí pranostika:
"Když je na Veliký pátek rosa, zasej, ty sedláčku prosa!"
Podobně se říká na Moravě:
"Na Velký pátek na oknech rosa,
sej, sedláče, hojně prosa!"
V tento významný den Velikonoc vznikla celá řada dalších pranostik, ty se liší kraj od kraje a některé verze si tak i protiřečí:
- Prší-li v noci na Bílou sobotu, bude málo třešní.
- Na Zelený čtvrtek hrachy zasívej, na Velký pátek se zemí nehýbej!
- Velký pátek deštivý, dělá rok příznivý – někde ale žíznivý.
- Když na Velký pátek hřmí, na poli se urodí – jinde se naopak podle pranostiky neurodí.
- Déšť na Velký pátek rozmnožuje statek.
- Velký pátek vláha, úrodu zmáhá.
- Je-li na velký pátek veliký vítr, bude v tom roce mnoho ohňů a škody.
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice
