K obědu na Boží hod se na horní Šumavě podávala hovězí polévka s rýží, dále hovězí se zelím, vepřové s knedlíky a nakonec koblihy. Po obědě šel hospodář do polí, kde zasadil posvěcenou ratolest z Květné neděle, aby pole byla chráněna před kroupami a jinou nepřízní počasí. I na Šumavě se probouzelo jaro pomlázkou.
Zejména o pondělí velikonočním šlehali v podhůří chlapci děvčata, aby byla zdráva a svěží. Pomlázka podobně jako metličky v lázni, měla pomoci k osvěžení a prokrvení těla, podle jistého výkladu tímto prokrvením dokonce měla povzbudit u dívek pohlavní aktivitu. Na horní Šumavě o Velikonočním pondělí posílali kmotři svým kmotřencům červeně obarvená vajíčka, koláče a buchty. Dívky svým chlapcům posílaly uzlíček, ve kterém byl velikonoční bochánek, červené vajíčko, šátek, kapesník i košile. Tento jistě vítaný dárek z lásky opláceli chlapci tím, že svou milou vyvedli odpoledne auf Emauz, to znamená, že s ní podnikli vycházku, šli s ní k muzice do hostince, kde platili veškerou útratu.
