V podzimních mlhách
Zas podzimní mlhy halí,
kraj v závoj feerický,
a všecko tak v dáli je, v dáli -
Ach, mlha osud je lidský.
V té mlze taj divný se spřádá,
v ní kouzlo a půvab se kryje,
cos za ní duše vždy hádá -
Ten taj, toť poesie!
V nesměrnost rostou tu stráně,
a řeka zdá mořem se býti -
Vem klidně z osudu dlaně
ty mlhy v jeseni žití.
Co v světle ve tváři ti bije,
toť prosa duši je lačné,
snad všeho poesie
až v mlhách smrti nám začne.
autor: Jaroslav Vrchlický (1853, Louny – 1912, Domažlice), časopis Máj, l. p. 1907, 15.11.
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
