Svěcení křídy mělo pro církev velký význam a také tím vycházela vstříc starodávné víře o jeji magických schopnostech. Proto se posvěcená tříkrálová křída těšila velké vážnosti a psalo se jí a stále píše ochranné požehnání na dveře domů.
- Mnohé lidové obyčeje zdůrazňují moc posvěcené křídy. Například kdo kolem sebe svěcenou křídou namaluje kruh, ďábel a zlo na něho nemůže.
- Tříkrálová svěcená křída se používala také jako léčebný přípravek, rozemletá se přidávala do žrádla dobytku proti uhranutí.
- Ženy po porodu ji nosily ve váčku na krku jako ochranu před uřknutím v šestinedělí a v kolébce chránila novorozence před divoženkami, které lidské děti vyměňovaly za své vlastní.
- Tříkrálovou křídou se psaly křížky na všechny dveře, aby „diblík“ nemohl do domu.
- Tříkrálovou křídou se místy dělaly tři křížky na stromy a na studny, aby dobře rodily a voda se nekazila.
- Na spodek stolu, na židle a na kolébku se psaly ochranné znaky, zvané „můří nohy“ nebo pentagramy proti uhranutí.
- Tříkrálovou křídu šlo také využít při hledání pokladů o Velkém pátku nebo Štědrovečerní noci, kdy se otevírala zem nebo skály při cestě k pokladům. Tříkrálovou křídou se na skálu nebo na zem namaloval kříž a tím se zajistilo, aby se skála a ani země předčasně nezavřely.
- Mládenci a panny hrávali s »tříkrálovou křídou“ i hru při které odříkávali:
»Když jsem šel okolo lesa, sova na mne houkla.
Jedna panna, druhá vdova, třetí na mne koukla.
To je soužení pro potěšení, měl jsem napsat dva a třicet,
více jich tu není.«
Přitom psali čárky na stole, jichž má býti 32. Kdo jich napíše více nebo méně, musí složití nějakou zástavu.
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: pohlednice, autor: Cyril Kotyšan (1899, Braník - 1978, Braník)
kniha: Lid český s hlediska prostonárodně-náboženského, 1910
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
