Dnešní den patří na konci listopadové dekády do prvního ze dvou výrazných prosincových oteplení, označovaného jako mikulášské oteplení nebo také ondřejsko-mikulášské oteplení. Probíhající období se v dlouhodobém průměru vyskytuje s četností 65 až 70 % a trvá až po dny na přelomu první a druhé prosincové dekády, cca do 9.12. Z hlediska tradic a pranostik je 30. listopad třetí nejdůležitější den tohoto měsíce. Podle průběhu tohoto dne se určoval ráz příštího počasí. Starý hospodář si rýmoval:
„V Ondřeji sklenici plň vody, zdaleka hřej –
přibývá-li, vlhký, když stejná, suchý rok znej“ (konec 18.století)
Nejznámější Ondřejova pranostika je spojena s ledem: „Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.“ Další si všímají sněhu: „Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží. Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.“
Podle Jana Munzara a jeho velmi poučné knihy Medardova kápě je nejstarším pořekadlem tohoto dne rčení, jež uvádí roku 1617 Šimon ze Špicberka: "Na svatého Ondřeje konec pocení." Doktor Munzar však soudí, že tato prastará pranostika se vůbec netýká počasí a teplotních poměrů posledního listopadového dne, ale vystihuje "konec pocení" při posledních na vsi tolik oblíbených tancovačkách, které končí s nadcházejícím adventním časem.
Na Ondřeje venkované také odpradávna hádali, jaké bude počasí příštího léta. Měli k tomu i rýmovanou pranostiku z r. 1676:
Vlhký rok nebo suchý takto poznáš:
sklenici plnou vody míti máš,
na den svatého Ondřeje to činívej.
Přebíhá-li vrchem voda, to znej:
vlhký rok ten; stane-li se zároveň,
suchý a vyprahlý bude rok ten.
nebo: "Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok, zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok." Hospodáři také věřili, že pokud na sv. Ondřeje sněžilo, neuvede se žito: „Sníh na sv. Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje.“ Na Moravě říkali: „Ondrejský sňah, zjiedá režný chleb“, podobně jako sníh adventní.
Naproti tomu se věřilo, že „Bude mnoho ovoce, jsou-li na sv. Ondřeje kapky na stromech“
a další pranostiky:
- Na svatého Ondřeje konec pocení. (L.P. 1617)
- Od svaté Kateřiny do svatého Ondřeje, sotva se pod peřinou ohřeje.
- Na svatého Ondřeje se člověk ještě zahřeje.
- Na svatého Ondřeje ještě se nám ohřeje, ale na svatého Mikuláše už je zima celá naše.
- Přišel svatý Ondřej, naposled se ohřej, potom zimě již jen na pec, máš naději utéct.
- Má-li Ondřej na stromech kapky, bude příští rok hodně ovoce.
- Svatého Ondřeje slzice (kapky), naplní ovocem truhlice.
- Poletují-li na svatého Ondřeje včely, bude neúrodný rok.
- Na svatého Ondřeje mráz - chystej, sedláče, vůz.
- Jsou-li na svatého Ondřeje mrazy, chystej sedláče vozy.
- O Všech svatých větry-li jsou, znamenají zimu proměnlivou; přijdou-li ale s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
- Přijdou-li větry s Ondřejem, dobré zimy se nadějeme.
- Ondřej mosty staví, Jiří je doplaví.
- Mosty co listopad staví, svatý Ondřej splaví.
- Svatý Ondřej dělá led a svatý Jiří jej láme.
- Ondřejův sníh zůstane ležet sto dní.
- Když na Ondřeje sněží, sníh dlouho poleží.
- Ondřejův sněh, ten nám žito sněd.
- Dočká-li Ondřejův sníh březnového, ten rok nebude chleba režného. (žitného chleba)
- Na svatého Ondřeje, je špatný hospodář, co ještě zaseje.
- Sníh na svatého Ondřeje vzešlému žitu mnoho nepřeje.
- Sníh na svatého Ondřeje žitu velmi prospěje.
- Sníh svatého Ondřeje oziminám nepřeje.
- Svatý Ondřej tichý - nebude len lichý.
- Na svatého Ondřeje hoď dřívko na vodu: přeplyne-li, bude mokrý rok; zůstane-li na povrchu tiše, bude suchý rok.
- Vlhký rok nebo suchý tak poznáš: sklenici plnou vody míti máš, na den svatého Ondřeje to činívej. Přebíhá-li vrchem voda, to znej, vlhký rok ten; stane-li se zároveň, suchý a vyprahlý bude rok ten. (L.P. 1617)
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Český lid, l.p. 1930
kniha: Medardova kápě - RNDr. Jan Munzar, CSc
kniha: Český rok na vsi a ve městě - Pavel Toufar
vyobrazení: pohlednice, autor neznámý
