První a nejvýraznější částí babího léta je tzv. léto svatého Václava nebo také svatováclavské babí léto. Tento výrazně teplý úsek časného podzimu je příznačný pro podstatnou část evropského subkontinentu. Např. ve Francii se nazývá létem sv. Maurice a v Německu a v Maďarsku je v lidové meteorologii označován jako léto sv. Michala. V pranostikách je sv. Václav symbolem babího léta. Pravděpodobnost výskytu tohoto úseku babího léta, podle měření stanic s dlouhými řadami pozorování v dlouhodobém průměru dosahuje 70 %.
Meteorologové rozumějí babím létem období suchého, málo větrného, slunného a přes den velmi teplého počasí. Noci se vyznačují ochlazením, s postupujícím podzimem nezřídka s ranními mrazíky a ranními mlhami. Obloha hraje v poledne pastelově bleděmodrou barvou, listí na stromech se krásně zabarvuje a povětřím poletují vlákénka pavučin.
Co je příčinou babího léta?
Obvykle rozsáhlá tlaková výše, která se nachází nad střední a východní až jihovýchodní Evropou. Kolem této tlakové výše se pak do střední Evropy dostává poměrně teplý vzduch od jihovýchodu až jihozápadu. Výskyt tohoto typu povětrnostní situace je v jednotlivých letech různě dlouhý a různě výrazný. Tomu pak odpovídá délka babího léta – například v roce 1959 trvalo téměř 7 týdnů, v některých letech jde pouze o pár dnů nebo se v podstatě projeví nezřetelně. V průměru se u nás babí léto nejčastěji vyskytuje v poslední dekádě září a začátkem října. Z tohoto důvodu bývá někdy označováno jako léto svatého Václava, který má svátek 28. září. Podle některých se jedná o nejkrásnější období roku, i když každé roční období má něco do sebe.
