Je proslulý moravský lidový obyčej, hlavně na Slovácku. Jde o specifickou podobu králenských slavností (honění krále) kdysi rozšířených po celém Česku. Jízda králů může mít původ až v pohanské době, kdy mezi sebou chlapci soutěžili při vyhánění dobytka. Nejlepší byl králem. Druhý možný původ tradice vidí v útěku uherského krále Matyáše Korvína před Jiřím z Poděbrad v 15. století. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se do ženského kroje a do úst si vložil růži.
Vznik tradice je tedy nejasný, ale svou velkou popularitu získala jízda králů po pražské Národopisné výstavě (1895), kde se předvedení tohoto obřadního zvyku setkalo u diváků s velkým úspěchem. Slovácká jízda se tak stala slavnou a zajímali se oni nejen mnozí umělci, ale i široká veřejnost. Nejpopulárnější je jízda králů z Vlčnova, která má za sebou minimálně dvousetletou tradici. Původně se jízda konala pravidelně o svatodušním pondělí, ale od roku 1953 se přesunula na svatodušní neděli a po roce 1964, kdy Vlčnov oslavil sedmisté výročí obce, se termín místo pohyblivé svatodušní neděle stanovil na poslední neděli v květnu.
