V advent připadá památka sv. Barbory; jako jiné kmeny moravské uctívají též Hanáci tuto světici. V Pravčicích u Kroměříže zaznamenal jsem tuto modlitbu. (ze zápisků etnografa J. Vyhlídala)
Svatá paní Barborka ráno vstávala
a všecky svíčky rozžíhala.
Přiletěli k ní dva andílci, vzali ji na svaté
křidélka, letěli s ní pod nebesa.
Nebesa se otevřely, dušičky se zradovaly.
Dušičko, jak bys to učinila,
abys ke mně do nebe přiletěla?
Změříš-li v moři vodičku,
a na nebi svoju hvězdičku,
vina tvoje bude odpuštěna.
Než bych já to změřila,
na prach (!) bych se rozsypala.
Svatá paní Barborko, oroduj za mě,
u Krista Pána přimlouvej se!
Naproti moři roste bílé kvítko,
z něho vylétá očištěné dítko.
zdroj: Jan Vyhlídal (1861 - 1937) – Rok na Hané, 1906, str. 5
fotografie: Barborky z Borovan, okr. Písek
