Druhý „ledový světec“ pocházel pravděpodobně z Arménie, kde se narodil začátkem 4. století. Stal se patronem zámečníků a stolařů; vzýván jako pomocník při bolestech nohou a horečce; dále jako ochránce při jarních mrazících a při přemnožení hlodavců.
Pocházel pravděpodobně z Arménie. Zprvu žil světským životem a knězem se stal až později. Kolem roku 340 byl Servác jmenován biskupem v Tongernu v Belgii. Národy střední a západní Evropy tou dobou trpěly divokými nájezdy pohanských Hunů. Biskup Servác předvídal hrozící nebezpečí i pro jeho vlažnou diecézi za kterou se horlivě modlil a z toho důvodu konal také pouť do Říma.
Legendární vyprávění o této pouti uvádí:
Orel s rozpjatými křídly mu na pouti při odpočinku poskytoval stín, a tak se dostal mezi jeho atributy. V Římě se po tři dny postil a setrvával na Petrově hrobě, kde nakonec prý usnul a ve snu uviděl Petra, který ho upozornil na velkou hříšnost katolíků v Galii i v sousedních zemích, kde pro svou hříšnost budou vydáni v moc nepřátelských pohanů. Jemu samému bylo přislíbeno zemřít ještě před vpádem Hunů. Smutný se vrátil za svými svěřenci, aby jim oznámil hrozící trest a znovu je vyzval ke kajícnosti. Pak odešel do Maastrichtu v Holandsku, kde chtěl být pohřben a předem si připravil hrob. Ten byl po jeho smrti oslaven divy a snad v roce 564 byl už nad ním vystavěn chrám. Nový a větší byl vysvěcen v r. 1039. Ten stojí jako nejstarší v Holandsku a jediný nad hrobem světce v této zemi. V r. 1372 tam Karel IV. získal částečku z ostatků pro svatovítský chrám v Praze.
Atribury: biskup, dřeváky, orel, poutník, slunce
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a www.catholica.cz
vyobrazení: ilustrační pohlednice, autor neznámý