Apoštol Petr se původně jmenoval Šimon a narodil se u Genezaretského jezera kde se živil rybolovem i se svým bratrem Ondřejem, který se také stal apoštolem. Ač byl Šimon ženatý, o jeho manželce se v evangeliu nic neříká, je zmiňována jen jeho tchýně, kterou Ježíš později uzdravil. Bible a legendy vyprávějí, že když jednoho dne Šimon se svým bratrem Ondřejem opět rybařili, v okamžiku, kdy vrhali síť do vody, šel okolo Ježíš a vyzval oba bratry, aby ho následovali. Bratři uposlechli, a přestože byl Šimon prostý rybář určil ho Ježíš jako prvního ve skupině dvanácti apoštolů.
Šimon, ale stále podléhal pochybám, třikrát svého Mistra zapřel a jeho malověrnost, ale zároveň neskutečnou oddanost částečně také dokazuje událost, k níž došlo u Genezaretského jezera. Podle legendy zde mělo dojít na břehu jezera ke zjevení Krista. Jakmile se Petr dozvěděl, že sám Kristus pán stojí na břehu jezera, chtěl být co nejrychleji v jeho blízkosti. Po vzoru svého mistra vyskočil uprostřed jezera z loďky s úmyslem “běžet” po vodě stejně jako jeho učitel. Petr, ač syn rybáře byl, ale neplavec, a proto po vykročení z loďky málem utonul, protože jak praví evangelia “zapochyboval”. Nicméně se právě on stal tou pevnou „skálou“ („petra“ = v latině skála), na níž se vybudovala křesťanská církev.
Po Ježíšově smrti působil napřed v Jeruzalémě, potom kázal evangelium i v Palestině. O jeho dalších osudech nejsou historické zprávy, na konci života působil dle starocírkevní tradice v Římě, kde navázal úzkou spolupráci s Pavlem. Pavel byl občanem Říma a kázal Římanům, zatímco Petr jako Žid Židům a dalším národům. V roce 64 došlo v Římě ke katastrofě – vypukl rozsáhlý požár který zasáhl deset z čtrnácti městských obvodů. Tehdejší panovník, císař Nero označil za viníky křesťany a zahájil jejich pronásledování. Mnozí z přívrženců víry bylo tehdy popraveno na břehu řeky Tibery. Následně byl Petr zajat a ukřižován hlavou dolů. Sám si to přál, protože se necítil hoden býti ukřižován stejným způsobem jako jeho pán. Petrovi stoupenci jeho mrtvé tělo následně z kříže sejmuli a pochovali u zdi na Via Cornelia, kde byla za vlády císaře Konstantina I. Velikého zbudována slavná Bazilika sv. Petra.
Petr se nejčastěji zobrazuje jako starší šedovlasý muž s pleší a krátkými vlnitými vlasy, mívá papežský oděv, trojitý kříž a drží knihu nebo velký klíč „od nebe“. Další atributy jsou kohout, ryba a ucho.
Je patronem nejen rybářů a obchodníků s rybami, ale i papežů, kovářů, protože byl ve vězení spoután dvěma řetězy, které mu pak zázračně spadly z rukou, jak čteme ve 12. kapitole Skutků apoštolských. Za svého ochránce si ho vybrali i další pracující s kovem: zámečníci, soustružníci, slévači olova. Je také ochránce proti hadímu uštknutí a krádežím, pomocník při horečce, vzteklině, posedlosti, bolestem nohou a záštita dlouhověkosti.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK a kniha Český rok od jara do zimy, Milada Motlová
vyobrazení: obraz, autor neznámý a sv. Petr dostává klíče od Ježíše, "od Nebe"
