Patřil se svým bratrem Janem (Evangelistou), k prvním a nejbližším učedníkům Ježíše. Byl synem galilejského rybáře Zebedea a jeho manželky Salome, jejíž tetou byla Panna Maria. Se svým bratrem Janem byli Ježíšem povoláni do apoštolského sboru. S ním byli se syny M. Kleofášové natolik v blízkém příbuzenském vztahu, že po tehdejším zvyku v rodném kraji byli zváni Ježíšovými bratry.
Jakub nakonec jako první z apoštolů podstoupil mučednickou smrt. V souvislosti s jeho popravou se také mluví o farizeovi Josiáši, který mu prý při zatýkání za pomoci uplacené lůzy hodil kolem krku provaz. Cestou na popraviště šel průvod kolem domu, kde seděl muž nemocný dnou, nebyl schopen chůze a prosil Jakuba o pomoc. K smrti odsouzený nemocnému řekl: „Ve jménu mého Pána Ježíše Krista, vstaň zdráv a chval svého Spasitele.“ Muž se zvedl a mohl zase chodit. Josiáš se pod vlivem tohoto zázraku obrátil. Na popravišti prosil Josiáš za odpuštění a vyznal víru v Krista. Dostal od Jakuba políbení pokoje a byl pak spolu s Jakubem sťat, v roce 43/44. Jakubovo tělo bylo shozeno z jeruzalémských hradeb (v jiné verzi z chrámu). Právě na památku jeho mučednické smrti byl později v lidovém prostředí zaveden zvyk shazování kozla.
Svatý Jakub se stal patronem Španělska, poutníků, pastevců, kovářů, bojovníků, dělníků, horníků, kloboučníků, lékárníků a je vzýván za dobré počasí i na ochranu před revmatismem. Obvykle bývá zobrazen jako poutník v plášti a s holí. Také mívá klobouk s mušlemi, mošnou a nádobou na vodu. Dalšími atributy bývá kniha či svitek evangelia, poutnická hůl s mušlí hřebenatkou, meč a kůň. Mušle se vysvětluje tak, že ji poutníci používali na cestě do Santiaga de Compostela k nabírání vody.
Lidové tradice:
Kolem svátků Jakuba a Anny vrcholily žně, proto se k svátkům těchto světců vztahuje i mnoho pranostik o úrodě a o počasí. Protože byl sv. Jakub patronem pastevců, bývalo zvykem, že na jeho svátek měli pasáci a čeleď starající se o dobytek volno. O popularitě sv. Jakuba svědčí i častý výskyt křestního jména Jakub a jeho odvozenin v příjmeních.
zdroj: archiv Antonín ViK
vyobrazení: obraz, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
