Anna byla manželkou Jáchyma, zámožného chovatele dobytka. Žili v Nazeretu a po dobu dvaceti let se jim údajně nenarodil žádný potomek. Jelikož Jáchym byl starším knězem a neplodnost byla u Židů považována za Boží trest, a i z toho důvodu byla jednoho dne Jáchymova oběť za „svou plodnost“ veleknězem odmítnuta. Hluboce ponížený Jáchym odešel do pouště, kde se čtyřicet dní postil a modlil k Bohu. Po čtyřiceti dnech se manželům, každému zvlášť zjevil archanděl Gabriel a oznámil jim, že jejich prosby byly vyslyšeny a narodí se jim dcera, jíž mají dát jméno Maria. Otec Jáchym zemřel krátce po jejím narození a Marie byla ve třech letech předána do výchovy správě jeruzalémského chrámu. Svatá Anna se údajně dožila vysokého věku, a ještě se dvakrát provdala.
Přestože příběh Mariiných rodičů v bibli nenajdeme stala se Anna široce uctívanou světicí, v některých zemích i dříve, než byl její svátek v 15. století zařazený do církevního kalendáře. Její popularitu výrazně ovlivnil mariánský kult. Zasvěcovaly se jí kostely (u nás je to cca 100 kostelů), kaple a k její poctě vzniklo mnoho poutních míst, kde byla léčivá, „zázračná“ voda.
Křesťanská ikonografie zpodobňuje Annu jako důstojnou dámu v dlouhém, zpravidla červeném, přepásaném šatu, s hlavou zahalenou zeleným závojem. Zelená barva jara symbolizuje znovuzrození a červená lásku. Někdy drží v ruce lilii, jako odkaz na své neposkvrněné dítě. Nejčastější vypodobnění jsou ale spolu s Pannou Marií.
Svatá Anna se stala ochránkyní matek a manželství, šťastného porodu, patronkou horníků, mlynářů, cihlářů, truhlářů, tkalců, krejčích, provazníků, také čeledínů. Její ochranou se zaštítila i taková města, jakými jsou Florencie, Innsbruck, Neapol a celé země jako Bretaň nebo Québec. Zbožní křesťané se k ní přicházeli modlit za déšť, proti bouřce, ale například i za nalezení ztracených předmětů.
Jáchym je patronem manželských párů, truhlářů a obchodníků s plátnem.
Památku svaté Anny prohlásil za závaznou pro celý svět papež Řehoř XIII. v roce 1584.
zdroj: archiv Antonín ViK a Český lid, Karel Pejml, www.catholica.cz
vyobrazení: ilustrace, autor: František Vrobel (1892, Zábřeh, Ostrava – 1953, Kroměříž)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
