Panna Maria Nejsvětějšího Růžence, je titul Panny Marie vztahující se k modlitbě růžence. Svátek Panny Marie Růžencové připadá na 7. říjen, výročí rozhodujícího vítězství spojeného křesťanského vojska roku 1571 v námořní bitvě u Lepanta, které v ní nedaleko západního břehu Řecka porazilo otomanské loďstvo. Protože papež věděl, že křesťanské síly byly ve významné materiální nevýhodě, vyzval proto celou Evropu, aby se modlila růženec za vítězství a vedl růžencové procesí v Římě. Slavení této liturgické památky (původně P. Marie Vítězné) ustanovil od roku 1572 papež Pius V.
Legenda:
U řeckého pobřeží v ústí zálivu u Lepanta se na začátku října střetly dvě flotily o počtu 500 lodí (křesťanských lodí bylo 111 benátských, 81 španělských, 12 papežských a 5 Maltézských rytířů) a asi 200 000 mužů. Ve vítězném boji zahynulo celkem na 40 000 mužů. Šlo o velmi významnou porážku Turků. Památka, která se začala slavit, byla už r. 1573 přeložena na první říjnovou neděli. Na celou církev byla rozšířena v r. 1716 po vítězství nad Turky u Petrovaradina (v Jugoslávii). Při potvrzení svátku v r. 1883 papež Lev XIII. přidal do litanií invokaci "Královno posvátného růžence." Slavení svátku je od r. 1913 ve výroční den vítězství u Lepanta.
Růženec, latinsky rosarium, „Zahrada růží“
Je meditativní opakovací modlitba široce rozšířená mezi katolíky. Je považována za tradiční symbol římsko-katolické církve a významný prvek mariánské úcty. Jako růženec se označuje též pomůcka, která má podobu šňůrky s navlečenými korálky a křížkem, která slouží k tomu, aby se modlící nemusel rozptylovat počítáním jednotlivých dílčích modliteb. Tato pomůcka má i úspornější podoby, například růžencový prstýnek.
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
zdroj: archiv Antonín ViK, catholica.cz a Wikipedia
vyobrazení: obraz, autor neznámý
