Svatá Anna je společně se sv. Jakubem (25. července) propojena až do prvních srpnových dnů do tzv. anenského období, někdy je uváděno i jako léto svaté Anny. To se vyznačuje vysokými denními teplotami, a naopak celkem chladnými rány. Naši předkové pro tento jev vymysleli výstižnou pranostiku, ve které hovoří o svaté Anně: „Svatá Anna – chladno z rána“, v moravské verzi pak „Okolo svaté Hanky studené poránky.“
Také jsou již znatelně delší noci, oproti letnímu slunovratu se prodlužují o jednu hodinu: "K Anně svatý hodina ze dne se tratí." Tuto hodinovou ztrátu v některých krajích smutně vítali dělníci na polích, neboť jim „Svatá Anna brala svačinu.“ Z důvodu zkracování dne se podávala dříve večeře a odpadlo tak podávání svačiny.
Rozhraní plného léta a podzimu:
Svátek sv. Anny bývá přelomem na rozhraní plného léta a podzimu, sklizeň obilí je v plném proudu. V lidovém prostředí se stala patronkou žní a úrody polní, stejně jako ochranitelkou rodinného krbu i selského statku. Proto sedlák už na jaře pozoruje přírodu a praví: "Kolik dní před svatým Jiřím (24.4.) se vrba zelená, tolik dní před svatou Annou (26.7.) jsou žně."
Místy jsou žně kolem sv. Anny v největším proudu, proto v některých krajinách přicházejí výsledky žní na svátek babičky Kristovy (sv. Anna je matka Panny Marie a babička Ježíše). Pod Ještědem říkají: „Svatý Petr žito seče, svátá Anna buchty peče“, nebo na Boleslavsku krátce: „Svatý Jakub seče, svátá Anna peče.“ Na Hořicku „Svatá Anna zavádí žence do i pšenice“. Všeobecné je úsloví: „Svatá Anna žito žala.“ Na Chodsku se dosud říká: „Svatý Vít kořen štíp, svátý Prokop kořen rozkop, svátá Markyta hodí srp do žita, svátá Anna srp vzala a žala.“ V Satalicích se říkalo: „Svatá Anna, do stodoly brána.“ Někde děti v poli volávaly: „Bábo, bábo, svátá Anno, dej, aby uzrálo“, někde, ale takové volání pokládali za hřích.
Na Zlínsku si libovali:
Není jako o svatej Anně, dyž si sedlák žitečka nažne:
chodí na humně, pysky naduje, praví, že má chodně.
Ve svátek sv. Anny pozorují na Hlinecku vítr: „Je-li na svátou Annu dopoledne vítr, bývá prý drahá pšenice; fouká-li odpoledne, bude drahý ječmen“. Svátek svaté Anny byl však ještě pro širší hospodářskou působnost význačným dnem prorockým a dobře pozorující hospodář mohl toho dne čisti v knize přírody daleko do budoucna. Povětrnost a různé jevy v živočišstvu poskytovaly mu mnohou orientaci na celý příští rok. V prvé řadě pozoroval mravence: „Když na sv. Annu vyhazují mravenci hlínu, bývá pak tuhá zima“. „Vyzdvihují-li mravenci na svatou Annu hlínu, čekejme tuhou zimu“. V Hetíně prorokují: „Jsou-li mravenci v ten den na záhoně, bude mokrý podzimek a jsou-li v brázdě, bude suchý podzimek“. Prší-li o sv. Anně, říká se, že řepa bude sladká. Na svátou Annu se sbíralo koření na Českobrodsku: zázvůrek, toten, krkavec a další.
„Je-li na svátou Annu bouřka, bude v zimě mnoho zámětí“ (návějí) říkají na Českomoravské Vysočině. „Je-li na sv. Annu a na sv. Jakuba jasno, budou veliké mrazy; je-li zamračeno, bude hodně sněhu“. „Je-li před svátou Annou zelí pěkné, je po svaté Anně škaredé a opačně,“ tvrdí na Hané. „Na svatou-li Annu slunce prahne, mnohou vodu k sobě táhne“.
Národopisec J. Vyhlídal doplňuje tuto sbírku pranostik ještě tímto proroctvím z Hané: „Na sv. Annu prší-li, prší sedmerá voda a bude mnoho hrud při setí podzimním; bude suchý podzim a mlynáři pro nedostatek vody budou bráti sedmerku.“ (peníz sedmikrejcarový)
A jak chladnější rána vysvětlují meteorologové?
Důvodem chladných rán je relativně vysoká vlhkost vzduchu v nočních hodinách. Prodlužující se tmavou částí dne, tedy nocí, se mnohem výrazněji ochlazuje zemský povrch. Ten zároveň ubírá teplo z přízemních vrstev atmosféry, což je umožněno až skoro jasnými nocemi. Tím se znatelně ochlazuje vzduch, který nás obklopuje a my po ránu pociťujeme zimu. Teploty běžně klesají k ránu k deseti stupňům Celsia a naopak ve dne šplhají až ke třicetistupňovým vedrům. Znatelně se tedy zvyšuje amplituda (rozdíl) denních a nočních teplot. Z rána se kvůli zvýšené vlhkosti vzduchu mohou vytvářet přízemní mlhy, a to především v okolí vodních toků, rybníků a přehrad.
Pozvolný pokles průměrných teplot vzduchu koncem července je v některých letech výraznější, v jiných méně. V mimořádně teplém létě 1983 nastal pokles teplot později. Den po Anně rozhodně nebylo chladno zrána, když bylo během dne zaznamenáno nové československé absolutní maximum teploty vzduchu 40,2 st.C. (RNDr. Jan Munzar, CSc.)
Pranostiky:
- Annenské chladné rosy ohlašují pěkné časy.
- Svatá Anna - chladné rosy z rána.
- Anenské chladné rosy, ohlašují pěkné časy.
- K Anně svatý hodina ze dne se tratí.
- Okolo svaté Anky chladné poránky.
- Svatá Anna - chladna zrána.
- Od svatej Anky - žimne podranky.
(žimný znamená studený a podranek je doba svítání.) - Svatá Anna, sluncem požehnává.
- Na svatou Annu, může žít sedlák kulovatinu.
(hrách, čočka, vikev) - Svatá Anna požala, co Markéta začala.
- Svatá Anna zavádí žence do pšenice.
- Bábo, bábo, svatá Anno, dej aby uzrálo.
- Svatá Anna - vše dozrává.
- Svatá Anna, chléb podává.
- Kolik dní před svatým Jiřím (24.4.) se vrba rozzelení, tolik dní
před svatou Annou začnou žně. - Svatá Anna zahajuje pšeničné žně.
- O svaté Anně sedlák si žita nažne.
- O svaté Anně žitečko se nažne.
- Svatá Anna tvrdí žitné žně.
- Svatá Anna pšenku žala.
- Svatá Anna žito žala.
- Když na svatou Annu prší, žito i na pařeze vzrůstá.
- Pršíli na svatou Annu, vymoká vejražka. (druh žitné mouky)
- Prší-li o svaté Anně, bude sladká řepa.
- Je-li zelí před Annou pěkný, je po Anně škaredý.
- Je-li svatá Anna prokřehlá, přijde zima studená.
- Na sv. Annu prší-li, prší sedmerá voda a bude mnoho hrud při setí podzimním; bude suchý podzim a mlynáři pro nedostatek vody budou bráti sedmerku
(peníz sedmikrejcarový) - Je-li na den svaté Anny bouřka, bude v zimě mnoho zámětí (závějí).
- Když na svatou Annu mravenci pilně lezou a dělají si kopky, hádá se na tuhou zimu.
- Zvětšují-li na svatou Annu mravenci své hromady, lze očekávati tuhou zimu.
- Vyzdvihují-li mravenci na svatou Annu hlínu, čekejme tuhou zimu.
- Jsou-li mravenci v den svaté Anny na záhoně, bude mokrý podzimek, jsou-li v brázdě, bude podzimek suchý.
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Venkov, Meteopress
vyobrazení: obraz, autor: Oldřich Vlach (1887 - 1958, Praha)
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
