Na moravském Slovácku končila na sv. Štěpána pacholkům od koní služba, a tak dostali chasníci (pacholci) ve staré službě veliký koláč: byla to pletenka ze tří pramenů, větší než pecen chleba, uprostřed s otvorem, vyzdoben byl rozmarínou, pozlacenými ořechy, pentlemi a jiným. Koláč nesli uvázán na holi přes rameno a často si ho odváželi těmi koňmi s kterými celý rok jezdili.
Býval s tím spojen téměř obřadní obyčej: V den sv. Štěpána po ranní mši odprosili hospodáře i hospodyni a na Hané loučící se pravili: „Pán Bůh vám zaplať, stréčku a tetičko, za koláč a za všecko dobré a ublížil-li jsem vám v čem, odpusťte mi a s Pánem Bohem.“ Podav ruku hospodáři i hospodyni a odešel, loučívali se se všemi domácími, načež za veselého zpěvu a výskotu vyjížděli ze vrat, jako když se o svatbě s peřinami jezdívalo. Domácí i od sousedů vybíhali za nimi před dům, připíjejíce si s nimi na rozloučenou, střílejíce z flint, anebo starými hrnci střílejíce aspoň pod kola vozu a dlouho za nimi mávajíce. Opentlené koně na parádním vozíku tryskem naposled odváželi svého celoročního „pacholka“. Zpravidla jich jedním povozem odjíždělo zároveň několik, čímž rozlučka bývala ještě hlučnější. V rodné obci je pak ze služby již očekávali, vystrojujíce domácí koláčovou slavnost.
