Kdyby pranostiky tvořili školáci, znělo by rčení k 1. září nejspíše takto: Jiljí je přísný pán, činí konec prázdninám. Na rozdíl od nich si rolníci všímali o tomto dni počasí vzhledem k dalšímu vývoji povětrnosti, který byl důležitý pro nastávající podzimní práce. Nejstarší jiljské pořekadlo je rčení doložené z roku 1846:
V jakém povětří jelen na den Jiljího říje neb mezi laně jde,
v takovém se zase po čtyřech týhodnech navrací,
jestli jde jelen něco později do říje,
tedy jest znamení, že pozdě zima nastane.