Po mučení, u kterého byl přítomen Václav IV., byl Jan v bezvědomí svázán do kozelce a dne 20. 3. kolem 21. hodiny byl vhozen do Vltavy. Jeho tělo vyplavalo 17. 4., kdy ho rybáři uviděli v řece s pěti světly kolem hlavy, hvězdám podobnými. Odtud jeho svatozář s pěti hvězdami, ty odkazují i na pět ran Kristových. Zároveň připomínají pět písmen latinského slova „tacui“, tj. mlčel jsem.
Hvězdy kolem hlavy jsou atribut mezi světci velmi zvláštní, neboť s hvězdami kolem hlavy je zobrazována pouze Panna Marie.
Zvláštní úcta se prokazuje jeho jazyku nalezenému při otevření hrobu v r. 1719 (šlo však o kus mozkové tkáně), který byl šířen v podobě odlitků z vosku nebo stříbra a měl jako talisman chránit proti pomluvě a bolestem jazyka.
Svatý Jene z Nepomuku,
drž nad námi svoji ruku,
ať nám Bůh dá, co dal tobě,
by náš jazyk neshnil v hrobě. (K. Havlíček Borovský)
V severních Čechách se věří, že ten, kdo by zlomil v den svátku tohoto světce lilii, zemřel by za deset let v tuto dobu, kdy rostlinu svévolně zničil. Dokonce se říká, že takový člověk zahyne násilnou smrtí, že bude zavražděn.
Mnoho zázraků je spojováno s prostým hrobem nebohého Johánka z Nepomuku ve svatovítské katedrále. Píše se o tom ve Starých letopisech českých roku 1393:
Byl pochován na Pražském hradě 7u sv. Václava a do kamene tam bylo vytesáno jeho jméno a také kříž. A na ten kříž dodnes nikdo úmyslně noho nestoupne. Tradovalo se totiž, že kdo se dokonce jen bezděčně dotkne nohou hrobu, toho potká nějaké neštěstí. Došlo to až tak daleko, že kolem roku 1450 nechala svatovítská kapitula prostý náhrobek obehnat pevnou mříží.
Mezi lidmi se začalo dokonce povídat, že prach smetený z náhrobku a přímíchaný do vody, dokáže zázračně vyléčit i nejvážnější nemoci. Smrt na jazyku měl prý pražský Žid jménem Jakub Lowy a jeho blízcí se v zoufalství rozhodli vyzkoušet onen zvláštní léčivý prostředek. Lowy se prý uzdravil hned po prvním doušku. Na nic nečekal a utíkal k jezuitům nechat se z vděčnosti pokřtít...
zdroj: archiv Antonín ViK, Český rok na vsi a ve městě - Pavel Toufar.
vyobrazení: ilustrace, časopis 1942
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
