Den svatého Jána spadá do další medardovské dešťové vlny, která pokračuje jánskými, či svatojánskými dešti. Pravděpodobnost jejich výskytu, které se dostavují na počátku třetí červnové dekády (cca od 22.6.) a trvají až do konce měsíce, se podle našich meteorologických stanic pohybuje kolem 60 %. Pojem svatojánské deště, svatojánské bouřky a svatojánské povodně měl v naší lidové meteorologii velký zvuk. Univerzitní profesor Matiáš Kalina na počátku 19. století v dobovém aktuálním upozornění např. nabádá: „Bydlící u potoků mají se na pozoru míti, aby okolo sv. Jana povodní překvapeni nebyli, a i s dobytkem do nebezpečenství života neupadli. Dlouho trvající deště, ztržení se oblak, často i jen v hořejších krajinách, jsou předchůdcové povodní, které okolo svatého Jana často větší bývají nežli na konci zimy v čas břenice.“ (Zd. Vašků)
Pěkné lidové rčení "Na svatého Jana otvírá se létu brána." upozorňuje na nástup astronomického léta a je z románu Aloise a Viléma Mrštíků "Rok na vsi", tedy z jižní Moravy. Doplněné rčení pak získalo dodatek o nástupu vysokých teplot po letním slunovratu: „Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě a léto k horku.“
Další zajímavé rčení je ze selského kalendáře z r. 1867 a je veršované:
Na svátého Jana Křtitele, „sedíc“ podle dobrého přítele —
hned víno a med pijeme, a letkvař, pražmu jíme,
pálíce sudy k tomu svíce, okolo ohně tancujíce.
Panny mládencům kupadla dávají a sousedi dobrou vůli mívají.
Nejstarší průpovídkou tohoto dne je včelařská pranostika, kterou uvedl již Partlicius v r. 1617.
"Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta (15.6.) aneb Božího těla jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý“ a pranostika z. r. 1710 nám potvrzuje deštivé počasí: „Den sv. Jana bude-li mnoho pršeti, za čtyři dni bude pořád se střech kapati“.
Chodské pořekadlo „Na svatého Jána noc nebývá žádná“ nám poukazuje na skutečnost, že ve dnech kolem letního slunovratu máme nejkratší noci v roce – necelých 8 hodin, více než 16 hodin připadá na den, ale nejen to, existence zemské atmosféry a odraz a lom slunečních paprsků působí, že po západu slunce máme ještě soumrak, tj. rozhraní mezi dnem a nocí. (Jan Munzar)
Dnešní den, ale obsahuje většinu pranostik, které předvídají déšť, také usuzují, co to přinese do budoucna: např. další déšť, zkaženou úrodu ořechů, mokré žně atd. Společně s tím souvisí i pranostiky, které předvídají zpěvy ptáků, které se mají ozvat při některém počasí (například při dešti) a předvídají tak například budoucí drahotu.
Pranostiky:
- Na svatého Jana noc nebývá žádná.
- Na svatého Jána, noc není žádná.
- O svatojánské noci si dny podávají ruce.
- O svatém Janu Křtiteli noc se na prahu prosedí.
- Do svatého Jana se dny prodlužují, po svatém Janu krátí.
- Na svatého Jána otvírá se k létu brána.
- Od svatého Jana Křtitele běží slunce k zimě a léto k horku.
- Od svatého Jana Křtitele běží slunce již k zimě.
- Svatý Jan otevírá zimě zase dveře.
- V noci na svatého Jana se řeže vidlička na hledání vodních pramenů a rudných žil.
- Čím déle žežulka po Janu zpívá, tím dražší žito na trhu bývá.
- Kukačka-li se před svatým Janem ozývá, bude drahota.
- Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
- Kuká-li žežulka o svatém Janě, bude drahota.
- O Janu-li kukačka kuká, pěkný čas sobě vykuká.
- Kukačka po svatém Janu za kolik dní kuká, za tolik grošů žito bude.
- Po svatém Janu Křtiteli žežulka kuká, za kolik zlatých bude korec žita.
- Nekuká-li kukačka před svatým Janem, bude neúrodný rok.
- Po svatém Janu, za čtyři neděle kukačka se od nás odebere.
- Roj včel, který vyšel před svatým Janem a okolo svatého Víta aneb Božího těla, jest nejlepší. Ale ten, který vyjde po svatém Jáně, není tak dobrý. (L.P. 1617)
- Včelí roje, které padly před svatým Janem Křtitelem, jsou ty nejlepší.
- Roj, který se v máji rojí, za plnou fůru sena stojí, ale o svatém Jáně ani za vodu ve džbáně.
- Déšť na svatého Jana Křtitele - nenasbíráš ořechů do věrtele.
- Prší-li na den svatého Jana Křtitele, zkazí se ořechy.
- Když na svatého Jana prší, tehdy se prý ořechy nepodaří.
- Prší-li v den svatého Jana Křtitele, louskáme červivé ořechy nesměle.
- Prší-li na svatého Jana, bude za čtyři dni pršeti pořád a ořechy se nehrubě obrodí.
- Když na Jana Křtitele hřmí, všechny ořechy spadají, a když je pěkná svatojánská noc, bude jich dost a dost.
- Radši čerta než hřib před svatým Janem viděti, to se stele k hladu.
- Je-li v noci na svatého Jána mnoho hvězd, poroste hodně hřibů.
- Čím dříve před svatým Janem hřiby rostou, tím dříve před Vánocemi sněží.
- Na svatého Jána, bez kvete od rána.
- Na svatého Jana jahody do džbána.
- Svatý Jan - mléka džbán.
- Na Jána má být louka shrabaná.
- Na Jána jasně - vozí se seno krásně.
- Do Jana Křtitele nechval ječmene.
- O Janu-li sucho hostí, máme o žních mokra dosti.
- Svatý Jan deštěm je znám.
- Svatý Jan dešťů je přítel.
- Svatý Jan Křtitel deště je ctitel.
- Svatý Jan Křtitel deštěm křtí úrodu.
- Svatý Jan Křtitel nechodí daleko pro vodu.
- Svatý Jan, vylije vždy vody plný džbán.
- Před svatým Janem modli se o déšť, po svatém Janu přijde i bez modlení.
- Je-li do svatého Jana sucho, tak po svatém Janu nastanou deště.
- Svatojánské deště málokterý rok nevypršují.
- Na svatého Jana, když prší, potom tři dny neb více dní déšť práci zdrží.
- Prší-li na Jana Křtitele, pršívá tři dni celé, a je-li bez deště, bude pěkně ještě.
- Když prší na Jana Křtitele, prší pak čtyři neděle.
- Kolem svatého Jana, je častá povodňová rána.
- Svatý Jan Křtitel zvedá řeky.
- Tak jak svatý Jan Křtitel hromuje, tak to ani svatý Bartoloměj (24.8.) nedovede.
zdroj: archiv Antonín ViK a časopis Český lid
knihy: Velký pranostikon - Zdeněk Vašků a Medardova kápě - Jan Munzar
vyobrazení: obraz, autor neznámý
Našli jste v článku chybu, nesrovnalost nebo máte zajímavé doplňující informace? Napište nám prosím na email info@ceskezvyky.cz
